o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)

38/2004 Sb.

ZÁKON

ze dne 17. prosince 2003

o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona

(zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)

Změna: 444/2005 Sb.

Změna: 57/2006 Sb.

Změna: 296/2007 Sb.

Změna: 124/2008 Sb.

Změna: 223/2009 Sb.

Změna: 278/2009 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Změna: 281/2009 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POJIŠŤOVACÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ A SAMOSTATNÍ LIKVIDÁTOŘI POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tímto zákonem se v souladu s právem Evropských společenství1)

a) upravují podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí,

b) upravují podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů na základě práva zřizovat pobočky (usazovat se) nebo svobody dočasně poskytovat služby,

c) zřizuje

registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí

(dále jen „registr“) a

d) upravuje výkon dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.

§ 2

Činnosti vyloučené z působnosti zákona

Tento zákon se nevztahuje na

a) zprostředkova­telskou činnost vykonávanou pojišťovnou nebo zajišťovnou a na činnost zaměstnanců pojišťovny a zajišťovny; tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny zabezpečit splnění podmínek důvěryhodnosti (§ 19) a odborné způsobilosti nejméně pro její základní stupeň (§ 18) stanovených tímto zákonem u jejich zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv, anebo na jimi provozované zprostředkovatelské činnosti,

b) poradenskou činnost v pojišťovnictví, kterou se rozumí příležitostné poskytování informací v rámci jiné profesní činnosti či pouhé poskytování obecných informací o pojistných produktech za předpokladu, že účelem takové činnosti není napomáhat uzavření nebo plnění z pojistné nebo zajišťovací smlouvy anebo vypracování odborných posudků škodných událostí,

c) činnost osob, které zprostředkovávají uzavírání pojistných smluv, jestliže jsou současně splněny tyto podmínky:

1. uzavření pojistné smlouvy vyžaduje pouze znalosti o pojištění, které je na jejím základě poskytováno,

2. nejedná se o pojistné smlouvy životních pojištění ani o pojištění odpovědnosti za škodu,

3. zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví je pouze doplňkem podnikání osoby zprostředkovávající pojištění,

4. sjednávané pojištění je doplňkovou službou dodávaného zboží nebo poskytované služby, je-li toto pojištění sjednáváno pro případ vady, zničení, ztráty tohoto zboží nebo služby, nebo je-li toto pojištění sjednáváno pro případ poškození nebo ztráty zavazadla nebo pro případ jiného pojistného nebezpečí spojeného s cestováním zabezpečovaným dodavatelem této služby, i když se jedná o životní pojištění nebo o pojištění odpovědnosti za škodu, pokud je takové pojištění doplňkem k cestovnímu pojištění, a

5. výše ročního pojistného pro jednu pojistnou smlouvu nepřesahuje částku odpovídající hodnotě 500 eur a trvání takové smlouvy, včetně jejího prodloužení, nepřesahuje dobu 5 let.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zprostředkova­telskou činností v pojišťovnictví odborná činnost spočívající v

1. předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv,

2. provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv,

3. uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána, nebo

4. pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv;

b) pojišťovacím zprostředkovatelem právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví;

c) pojišťovnou právnická osoba, která je podle zvláštního právního předpisu2) oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost;

d) zajišťovnou právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou;

e) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor;

f) domovským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel jako fyzická osoba svoje bydliště a ve kterém vykonává svoji obchodní činnost nebo ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel jako právnická osoba své registrované nebo, nevyžaduje-li členský stát registraci sídla, své statutární sídlo;

g) hostitelským členským státem členský stát, ve kterém pojišťovací zprostředkovatel provozuje svoji zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby;

h) příslušným orgánem dohledu orgán domovského členského státu, který je oprávněn vykonávat dohled nad provozováním zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a který byl jako příslušný orgán oznámen Komisi Evropských společenství;

i) identifikačními údaji

1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, adresa bydliště, datum narození a registrační číslo,

2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, její sídlo, registrační číslo, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li jí přiděleno, a jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a datum narození odpovědného zástupce (§ 11); u právnické osoby se sídlem v jiném než členském státě (dále jen „třetí stát“) též adresa organizační složky podniku umístěné v České republice;

j) trvalým nosičem dat nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování jemu určených informací tak, aby mohly být k dispozici během doby přiměřené účelu informace, a reprodukci těchto informací v nezměněné podobě;

k) adresou bydliště fyzické osoby adresa jejího bydliště nebo místa, kde se zdržuje; má-li fyzická osoba bydliště na více místech, adresa bydliště, kde fyzická osoba bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale;

l) provozováním zprostředkovatelské činnosti na základě práva zřizovat pobočky každá trvalá přítomnost (usazení se) pojišťovacího zprostředkovatele z členského státu na území jiného členského státu, než je členský stát, ve kterém má tento pojišťovací zprostředkovatel bydliště nebo sídlo;

m) svobodou dočasně poskytovat služby právo pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem v členském státě dočasně provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví na území jiného členského státu, než ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel své bydliště nebo sídlo, a to v rozsahu uděleném příslušným úřadem země jeho bydliště nebo sídla, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území tohoto jiného členského státu.

§ 4

Pojišťovací zprostředkovatelé

(1) Zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat na území České republiky právnická nebo fyzická osoba jako

a) vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 5),

b) podřízený pojišťovací zprostředkovatel (§ 6),

c) pojišťovací agent (§ 7),

d) výhradní pojišťovací agent (§ 6a),

e) pojišťovací makléř (§ 8), nebo

f) pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika (§ 9).

(2) Zprostředkovatel může provozovat zprostředkova­telskou činnost pouze v postavení, v jakém byl registrován.

§ 5

Vázaný pojišťovací zprostředkovatel

(1) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven nesmí být tyto produkty vzájemně konkurenční.

(2) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel je ve své činnosti vázán písemnou smlouvou s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, a jejími pokyny. Pojišťovna, jejíž pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

(3) Za vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se považuje i osoba, která vykonává zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví za podmínek podle odstavce 1, pokud je v rámci této činnosti nabízeno pojištění, které je doplňkovou službou pojišťovacím zprostředkovatelem dodávaného zboží nebo poskytované služby.

(4) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

§ 6

Podřízený pojišťovací zprostředkovatel

(1) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná.

(2) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel, jehož jménem a na jehož účet jedná podřízený pojišťovací zprostředkovatel, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

§ 6a

Výhradní pojišťovací agent

(1) Výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny.

(2) Výhradní pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná; bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn vybírat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.

(3) Výhradní pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Osoba zapsaná do registru jako výhradní pojišťovací agent a současně jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících do pojistných odvětví, která jsou předmětem smlouvy podle odstavce 1, pouze jako výhradní pojišťovací agent.

(4) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet výhradní pojišťovací agent jedná, odpovídá za škody způsobené touto jeho činností.

(5) Byl-li výhradní pojišťovací agent zmocněn vybírat od pojistníka pojistné nebo zprostředkovávat výplaty pojistného plnění, je povinen

a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo

b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem může být i bankovní účet pojišťovny, pokud je z něj patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného na tento bankovní účet vložil.

(6) Pro činnost výhradního pojišťovacího agenta jinak platí obdobná úprava týkající se vázaného pojišťovacího zprostředkovatele stanovená v tomto zákoně a ve zvláštních právních předpisech.

§ 7

Pojišťovací agent

(1) Pojišťovací agent vykonává zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční.

(2) Pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.

(3) Pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Pojišťovací agent musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur, pokud se pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet pojišťovací agent jedná, písemně nezavázala převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností.

(5) Byl-li pojišťovací agent zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen

a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo

b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.

§ 8

Pojišťovací makléř

(1) Pojišťovací makléř je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění (dále jen „klient“).

(2) V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí.

(3) Pojišťovací makléř musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Pojišťovací makléř je odměňován pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebylo-li s příslušnou pojišťovnou a pojistníkem dohodnuto jinak.

(5) Pojišťovací makléř musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur.

(6) Byl-li pojišťovací makléř zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen

a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo

b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.

§ 9

Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika

(1) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, může na území České republiky provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to po splnění informačních povinností podle § 14 odst. 3 až 5.

(2) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 1 může zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví provozovat na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

§ 10

Samostatný likvidátor pojistných událostí

(1) Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění.

(2) Smlouva samostatného likvidátora pojistných událostí s pojišťovnou podle odstavce 1 obsahuje vždy

a) vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím podle zvláštního právního předpisu,4)

b) vymezení rozsahu dohodnutých činností,

c) vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí včetně možnosti využití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti.

(3) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.

(4) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur.

§ 11

Odpovědný zástupce právnické osoby

(1) Je-li pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou se sídlem na území České republiky, musí tato osoba jmenovat svého odpovědného zástupce; to neplatí, jde-li o vázaného nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Odpovědný zástupce je fyzickou osobou, která odpovídá za dodržování právních předpisů se vztahem k provozované činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení5) právnické osoby, která ho ustanovila do funkce odpovědného zástupce. Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu.

(2) Zjistí-li odpovědný zástupce nedostatky v činnosti právnické osoby, kterou byl jmenován do své funkce, je povinen navrhnout bezodkladně opatření k nápravě a tuto skutečnost oznámit České národní bance.

(3) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem v závislosti na charakteru provozované činnosti. Odpovědný zástupce musí mít bydliště na území České republiky.

(4) Je-li pojišťovací zprostředkovatel se sídlem v třetím státě nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou, plní povinnosti odpovědného zástupce vedoucí organizační složky podniku umístěné na území České republiky. Právnická osoba je povinna jmenovat jako vedoucího této organizační složky fyzickou osobu, která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce.

(5) Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat svoji funkci nebo přestane-li splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, musí pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy odpovědný zástupce přestal vykonávat svoji funkci nebo přestal splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, ustanovit nového odpovědného zástupce.

§ 12

Registr

(1) Zřizuje se

registr

, který vede Česká národní banka. Registr se člení podle odstavců 2 a 4. Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Česká národní banka zapíše do registru fyzickou nebo právnickou osobu, která splnila podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti

a) vázaného pojišťovacího zprostředkovatele,

b) podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele,

c) výhradního pojišťovacího agenta,

d) pojišťovacího agenta,

e) pojišťovacího makléře a

f) samostatného likvidátora pojistných událostí.

(3) Do registru se zapisují následující údaje včetně jejich změn:

a) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa bydliště, identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru osob5a), popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u fyzické osoby s bydlištěm v třetím státě též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice,

b) u právnické osoby obchodní firma včetně právní formy, popřípadě název, sídlo, identifikační číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, nebo osoby, která je statutárním orgánem žadatele, u odpovědného zástupce jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště, u organizační složky podniku právnické osoby se sídlem v třetím státě její adresa v České republice,

c) předmět podnikání podle tohoto zákona, v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný,

d) datum zápisu do registru a datum zahájení činnosti,

e) územní rozsah činnosti, jedná-li se o pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky včetně údaje, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována v hostitelském členském státě, pokud ano, pak zda je provozována formou práva zřizovat pobočky, v tom případě i její adresu, nebo formou svobody dočasně poskytovat služby,

f) pozastavení nebo přerušení činnosti,

g) datum zániku zápisu do registru,

h) datum prohlášení a zrušení konkursu, nebo datum zveřejnění rozhodnutí o úpadku příslušné osoby v insolvenčním rejstříku,

i) datum vstupu právnické osoby do likvidace,

j) přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených Českou národní bankou.

(4) U pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, který provozuje zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, se do registru zapisují

a) identifikační údaje,

b) údaje o charakteru provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle § 4 písm. a) až d), v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovacího agenta pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný,

c) údaje o tom, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována formou práva zřizovat pobočky nebo formou svobody dočasně poskytovat služby; je-li zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována formou práva zřizovat pobočky, zapisuje se adresa sídla pobočky,

d) údaje o pozastavení a přerušení provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, prohlášení a zrušení konkursu, vstup do likvidace,

e) údaje o ukončení činnosti.

Zápis údajů podle písmen a) až e) do registru provede Česká národní banka na základě informací předaných jí příslušným orgánem dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele. Do registru mohou být zapsány i jiné údaje, pokud byly příslušným orgánem dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele poskytnuty.

(5) Registr je veřejně přístupný. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie.

(6) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(7) Česká národní banka zveřejňuje formou úředních sdělení seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve Věstníku České národní banky (dále jen „Věstník“). Tuto povinnost lze splnit uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto seznamy Česká národní banka aktualizuje nejméně jednou za 2 týdny.

§ 13

Žádost pojišťovacího zprostředkovatele o zápis do registru

(1) O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo na území třetího státu do registru rozhoduje Česká národní banka na základě písemné žádosti.

(2) Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví, v žádosti o zápis do registru uvede

a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. a),

b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována,

c) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(3) Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví, k žádosti podle odstavce 2 přiloží

a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost žadatele (§ 18) a každé osoby, kterou tato fyzická osoba zaměstnává a která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,

b) doklady prokazující, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, pokud má být pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění,

c) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 19); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu5b) se nepřikládá,

d) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele.

(4) Právnická osoba se sídlem na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví, v žádosti o zápis do registru uvede

a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. b),

b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována,

c) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(5) Právnická osoba se sídlem na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví, k žádosti podle odstavce 4 přiloží

a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonanéodborné zkoušce podle tohoto zákona, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost (§ 18) odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,

b) doklady prokazující, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, pokud má být pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění,

c) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 20); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu5b) se nepřikládá,

d) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo potvrzení podle odstavce 6,

e) úplný výpis z obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním žádosti, ne starší 3 měsíců.

(6) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovny, pro kterou má být vázaný pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovna nese plnou odpovědnost za jeho činnost provozovanou v její prospěch. To platí i v případě prokazování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozováním činnosti pojišťovacího agenta. V případě podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, pro kterého má být podřízený pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř nese plnou odpovědnost za tuto jeho činnost jako podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele.

(7) Žádost o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, která hodlá provozovat na území České republiky zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví, se řídí ustanoveními odstavců 2 až 6. K žádosti musí být přiloženo potvrzení o bydlišti žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, potvrzení o bydlišti na území České republiky vedoucího organizační složky podniku této osoby.

(8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl.

(9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku.

§ 14

Zahájení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele na území hostitelského členského státu

(1) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky je povinen před zahájením své činnosti na území jiného členského státu informovat o tomto záměru Českou národní banku. Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy informaci obdržela, sdělí příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu tento záměr pojišťovacího zprostředkovatele včetně identifikačních údajů pojišťovacího zprostředkovatele. Současně Česká národní banka informuje pojišťovacího zprostředkovatele o tomto sdělení příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu.

(2) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky může zahájit svoji činnost na území jiného členského státu uplynutím 1 měsíce ode dne, kdy byl informován Českou národní bankou o splnění informační povinnosti podle odstavce 1, nebo dnem, kdy tuto informaci obdržel, jedná-li se o hostitelský členský stát, jehož příslušný orgán dohledu oznámil České národní bance, že nemá zájem o poskytování informací podle odstavce 1.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, který hodlá zahájit svoji činnost na území České republiky, informuje o tomto záměru příslušný orgán dohledu svého domovského členského státu.

(4) Česká národní banka sdělí pojišťovacímu zprostředkovateli podle odstavce 3 obecné podmínky provozování jeho činnosti v České republice a zapíše ho do registru ve lhůtě do 1 měsíce ode dne obdržení identifikačních údajů a potvrzení příslušného orgánu dohledu o jeho zápisu do registru vedeného v jeho domovském členském státě.

(5) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 3 je oprávněn zahájit svoji činnost na území České republiky po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledu svého domovského členského státu o tom, že byla splněna informační povinnost vůči České národní bance.

§ 15

Žádost samostatného likvidátora pojistných událostí o zápis do registru

(1) O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti.

(2) Fyzická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, v žádosti o zápis do registru uvede

a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. a),

b) rozsah provozované činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována,

c) předpokládaný den zahájení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(3) Fyzická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, k žádosti podle odstavce 2 přiloží

a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost žadatele (§ 18) a každé osoby, kterou tato fyzická osoba zaměstnává a která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,

b) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 19); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu5b) se nepřikládá,

c) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí.

(4) Právnická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, v žádosti o zápis do registru uvede

a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. b),

b) rozsah provozované činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována,

c) předpokládaný den zahájení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(5) Právnická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, k žádosti podle odstavce 4 přiloží

a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce podle tohoto zákona, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

c) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

b) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 20); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu5b) se nepřikládá,

c) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí,

d) úplný výpis z obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním žádosti, ne starší 3 měsíců.

(6) K žádosti o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem mimo území České republiky, která hodlá provozovat na území České republiky činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí být přiložen doklad o povolení k dlouhodobému pobytu nebo o povolení k trvalému pobytu6) žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, vedoucího organizační složky podniku této osoby.

(7) Odstavec 6 se nevztahuje na občany jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace.

(8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl.

(9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku.

§ 16

Zápis do registru

(1) Před provedením zápisu do registru Česká národní banka zjišťuje, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis žadatele do registru. Je-li podaná žádost neúplná, vyzve Česká národní banka žadatele k jejímu doplnění a současně určí lhůtu pro doplnění žádosti, která musí být nejméně 15 dnů.

(2) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost nebo žádost doplněná podle odstavce 1 doručena České národní bance. O zápisu do registru vydá Česká národní banka registrované osobě osvědčení, které musí obsahovat identifikační údaje, číslo, pod kterým byla osoba zaregistrována, označení registru a uvedení adresy, kde lze ověřit její zápis do registru. Náležitosti osvědčení o zápisu do registru stanoví Česká národní banka vyhláškou. Oprávnění k výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(3) Není-li splněna některá z podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis žadatele do registru nebo jestliže žadatel nedoplnil podanou žádost ve stanovené lhůtě, Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 2 žádost svým rozhodnutím ve správním řízení zamítne.

(4) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, pokud změna není důvodem ke zrušení zápisu v registru.

(5) Zápis pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky do registru opravňuje tuto osobu za podmínek stanovených v § 14 odst. 1 a 2 k provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví na území všech členských států.

§ 17

Zrušení zápisu v registru

(1) Česká národní banka svým rozhodnutím zápis v registru zruší, jestliže

a) registrovaná osoba o to požádá,

b) registrovaná osoba ztratila svoji důvěryhodnost,

c) registrovaná osoba, které byla pozastavena činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, neuvedla svoji činnost do souladu s tímto zákonem ve lhůtě uložené jí Českou národní bankou,

d) fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí pozbyla v zemi svého bydliště nebo sídla oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, nebo

e) registrovaná osoba neprovozuje činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejméně po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

(2) Zápis v registru zaniká smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby.

(3) Registrovaná osoba je povinna odevzdat České národní bance osvědčení o zápisu do registru neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o zrušení zápisu v registru.

(4) Česká národní banka informuje vhodným způsobem veřejnost o zrušení zápisu v registru, a to bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl zápis v registru zrušen. Pravomocné rozhodnutí o zrušení zápisu v registru současně zveřejní ve Věstníku. Pokud byl zrušen zápis v registru osoby s bydlištěm nebo sídlem v České republice, jejíž rozsah územní činnosti přesahoval hranice České republiky, informuje Česká národní banka o zrušení zápisu v registru i příslušné orgány dohledu ostatních členských států nebo příslušné orgány dohledu třetích států, kde byla činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí vykonávána.

§ 18

Odborná způsobilost

(1) Pojišťovací zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí a odpovědný zástupce jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti.

(2) Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy. Odborné znalosti se prokazují dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole nebo složením odborné zkoušky. Odborným studiem se pro účely odborné způsobilosti rozumí středoškolské nebo vysokoškolské studium, zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a s tím souvisejících oblastí. Odbornou praxí se pro účely odborné způsobilosti rozumí činnost v pojišťovně nebo zajišťovně související s uzavíráním pojistných smluv nebo v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

(3) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, výhradního pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí lze odbornou zkoušku vykonat v instituci, která je oprávněna poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti a je uvedena v seznamu České národní banky a uveřejňovaném způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pojišťovna tuto činnost může vykonávat jako činnost související s pojišťovací činností za podmínek stanovených zvláštním právním přepisem7).

(4) V případě pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře lze odbornou zkoušku vykonat pouze před zkušební komisí, která je složena nejméně ze 3 členů jmenovaných bankovní radou České národní banky (dále jen „bankovní rada“). Členem zkušební komise může být pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, která má odpovídající odborné znalosti a praktické zkušenosti z oblasti pojišťovnictví. Z členů zkušební komise jmenuje bankovní rada předsedu zkušební komise. Zřídí-li bankovní rada dvě nebo více zkušebních komisí, je povinna současně vymezit i jejich teritoriální působnost.

(5) Požadavky odborné způsobilosti se nevztahují na pojišťovací zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika.

(6) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti, která hodlá provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví, musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné způsobilosti, znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování nabízí, a schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit nebo, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti postupů likvidace pojistných událostí a schopnost určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy.

(7) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni středního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro střední stupeň odborné způsobilosti, nejméně dvouletou odbornou praxi, znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování nabízí, schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit, provést analýzu konkurenčních produktů pojišťoven, jejichž jménem je oprávněna jednat, a nabídnout klientovi pojistný produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám.

(8) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni vyššího kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné způsobilosti, nejméně čtyřletou odbornou praxi, znalosti pojistných a zajišťovacích produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti, schopnost provést analýzu konkurenčních produktů a nabídnout klientovi pojistný nebo zajišťovací produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám a řádně tento produkt klientovi vysvětlit.

(9) Osoba, která je podle tohoto zákona povinna prokázat svoji odbornou způsobilost ukončeným odborným studiem nebo odbornou zkouškou, je povinna si průběžně doplňovat svoje odborné znalosti. Za tím účelem je tato osoba povinna absolvovat doškolovací kurs, a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí každých pěti let od registrace. Doškolovací kurs tato osoba absolvuje v pojišťovně nebo v instituci uvedené v odstavci 3. Doškolovací kurs směřuje k tomu, aby odborné znalosti byly úplné a aktuální.

(10) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) seznam dokladů, kterými se prokazuje ukončení odborného studia podle odstavce 1,

b) rozsah odborného minima znalostí pro základní, střední a vyšší stupeň odborné způsobilosti,

c) způsob složení a rozsah odborných zkoušek pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře včetně podmínek, za kterých lze tyto zkoušky vykonat.

§ 19

Důvěryhodnost fyzických osob

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům,

a) která nebyla v posledních 10 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin8) nebo, jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínka bezúhonnosti),

b) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

c) která nebyla v posledních 5 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osobě zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující,

d) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), jestliže

a) insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursupo splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

b) jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo

c) jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu9) určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

(3) Nastanou-li skutečnosti mající za následek ztrátu důvěryhodnosti, je fyzická osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat činnost. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

§ 20

Důvěryhodnost právnických osob

(1) Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba,

a) splňují-li podmínku důvěryhodnosti podle § 19 všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby,

b) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem,

c) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považujerovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

(3) Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti. Ztrátu důvěryhodnosti je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

(4) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného orgánu dohledu země sídla právnické osoby.

§ 21

Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí

(1) Osoba provozující zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Na požádání je povinna předložit klientovi, pojišťovně nebo zajišťovně osvědčení o svém zápisu do registru podle tohoto zákona. Na žádost klienta je povinna mu sdělit způsoby svého odměňování. V souvislosti se svojí činností pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy.

(2) Osoba provozující zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví na území České republiky prostřednictvím systému umožňujícího dálkový přístup je povinna zabezpečit veřejnou dostupnost údajů o svém zápisu v registru, zejména číslo, pod kterým byla podle tohoto zákona zapsána v registru, rozsah zprostředkovatelské činnosti podle pojistných odvětví a území, na kterém může být tato činnost provozována, a den zahájení této činnosti.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu způsobenou při provozování své činnosti. Této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví10) o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, a nesmí je zneužít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiného.

(5) Před uzavřením pojistné smlouvy nebo, je-li to nezbytné, při její změně je pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi nebo pojistníkovi sdělit

a) obchodní firmu nebo název, u právnické osoby sídlo, u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, popřípadě jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která jedná jménem pojišťovacího zprostředkovatele,

b) registr, ve kterém je evidován, a způsob, jakým lze ověřit jeho zápis v registru,

c) jakýkoliv přímý nebo nepřímý podíl pojišťovacího zprostředkovatele na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovny, se kterou má být pojištění sjednáno, převyšující 10 %,

d) zda pojišťovna, se kterou má být pojištění sjednáno, nebo osoba ovládající danou pojišťovnu má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovacího zprostředkovatele, jestliže tento podíl převyšuje 10 %,

e) údaje o postupech, podle nichž spotřebitel a ostatní dotčené osoby mohou podat stížnost, popřípadě žalobu na pojišťovacího zprostředkovatele.

(6) Pojišťovací zprostředkovatel je povinen klienta informovat, s ohledem na charakter zprostředkovávané pojistné smlouvy, o tom, že

a) poskytuje zprostředkování pojištění způsobem, při kterém je povinen poskytovat řádnou analýzu podle odstavce 7,

b) má smluvní povinnost vykonávat zprostředkování daného pojištění výhradně pro jednu pojišťovnu nebo více pojišťoven a na žádost klienta mu sdělí takové pojišťovny, nebo

c) nevykonává zprostředkova­telskou činnost ani podle písmene a), ani podle písmene b) a na žádost klienta mu sdělí pojišťovny, se kterými je oprávněn sjednávat pojištění.

(7) Jestliže pojišťovací zprostředkovatel zakládá své doporučení klientovi na analýze nabídky pojišťoven, pak musí své doporučení poskytnout na základě analýzy dostatečného počtu pojistných produktů nabízených na trhu tak, aby mohl podle odborných kritérií doporučit uzavření pojistné smlouvy odpovídající potřebám a požadavkům klienta.

(8) Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu.

(9) Není-li dále stanoveno jinak, informace podle odstavců 5 až 8 je pojišťovací zprostředkovatel povinen poskytnout

a) písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi,

b) jasně a přesně, klientovi srozumitelnou formou, a

c) v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce.

(10) Informace poskytované podle tohoto zákona klientovi mohou být sděleny ústně nebo telefonicky, jestliže o to klient požádá nebo jestliže je to nutné s ohledem na charakter sjednávaného pojištění. V takovém případě musí být tyto informace ve formě podle odstavce 9 poskytnuty neprodleně po uzavření pojistné smlouvy.

(11) Ustanovení odstavců 5 až 10 se nevztahují na zprostředkování pojištění velkých rizik11) a zprostředkování zajištění.

§ 22

Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí

(1) Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo třetího státu a nad činností samostatných likvidátorů pojistných událostí vykonává Česká národní banka. Při výkonu tohoto dohledu se Česká národní banka řídí zvláštním právním předpisem upravujícím pojišťovnictví,2) pokud tento zákon nestanoví jinak. Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, působících na území České republiky vykonává příslušný orgán dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele v součinnosti s Českou národní bankou.

(2) Pojišťovací agent a pojišťovací makléř je povinen ve lhůtě do 31. března kalendářního roku předkládat České národní bance roční výkaz činnosti, který bude obsahovat seznam pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, objem uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Je-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, musí být správnost a úplnost ročního výkazu činnosti potvrzena podpisem odpovědného zástupce. Podrobnosti a formu ročního výkazu činnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Na vyžádání České národní banky je pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí povinen předložit mu doklady vedené v souvislosti s provozovanou činností.

(3) Česká národní banka je povinna vyměňovat si s příslušnými orgány dohledu informace o pojišťovacích zprostředkova­telích, kterým bylo uloženo opatření k nápravě nebo sankce, jestliže hrozí zrušení zápisu v registru. Na žádost si Česká národní banka s příslušnými orgány vyměňuje informace související s činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí potřebné k výkonu své činnosti.

(4) Česká národní banka je povinna na vyžádání sdělit každému informace o příslušných orgánech dohledu ostatních členských států. Za tímto účelem takové údaje shromažďuje a pravidelně aktualizuje.

§ 22a

Pořádková pokuta

(1) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

(4) Výnos z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 23

Opatření k nápravě

(1) Jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem.

(2) Česká národní banka činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pozastaví,

a) nebyla-li ve lhůtě stanovené Českou národní bankou uvedena činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí do souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem,

b) zaniklo-li pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí,

c) nesplňuje-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř podmínku finanční jistiny, nebo

d) nesplňuje-li odpovědný zástupce podmínky nebo neplní-li povinnosti stanovené mu tímto zákonem.

(3) Pozastavit lze činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejvýše na dobu 6 měsíců.

(4) Registrovaná osoba je povinna odevzdat České národní bance osvědčení o zápisu do registru okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o pozastavení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí.

(5) V době, kdy byla pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátorovi pojistných událostí pozastavena činnost, nemůže zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přebírat pojistné nebo pojistné plnění.

(6) Neplní-li odpovědný zástupce povinnosti uložené mu tímto zákonem, uloží Česká národní banka právnické osobě, která odpovědného zástupce jmenovala, změnu osoby odpovědného zástupce. Tato právnická osoba je povinna jmenovat jinou osobu odpovědného zástupce do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky podle věty prvé. Fyzická osoba, která vykonávala funkci odpovědného zástupce a u které Česká národní banka nařídila její změnu, nemůže vykonávat funkci odpovědného zástupce ani činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí po dobu 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o změně jeho osoby jako odpovědného zástupce.

§ 24

Přerušení činnosti

(1) Činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí lze přerušit, nejdéle však na dobu 1 roku.

(2) Rozhodnutí registrované osoby o přerušení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí je tato osoba povinna České národní bance sdělit před tímto přerušením a odevzdat mu osvědčení o zápisu do registru.

(3) Pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí, který přerušil svoji činnost, nemůže po dobu přerušení zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přenášet pojistné nebo pojistné plnění.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen dokončit případy, kde jednání o nich bylo zahájeno přede dnem, ke kterému se rozhodl přerušit svoji činnost.

Správní delikty

§ 25

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru uvede nesprávné údaje,

b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje, nebo

c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 26

Správní delikty právnických osob

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru podle § 13 odst. 4, 5, 7 a 8 nebo § 15 odst. 4, 5, 7 a 8 uvede nesprávné údaje,

b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje, nebo

c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkova­telnebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí správního deliktu tím, že

a) provozuje zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí v rozporu s údaji uvedenými v registru podle § 12,

b) ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené jí Českou národní bankou při výkonu dohledu podle § 23,

c) vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo

d) odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 26a

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 25 a 26 projednává Česká národní banka.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 27

Společná ustanovení

(1) Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v měnové jednotce euro se od 31. prosince kalendářního roku přepočte na české koruny podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce října.

(2) Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí musí být sjednána tak, aby

a) spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila 1 % sjednaného limitu pojistného plnění,

b) se pojištění vztahovalo i na odpovědnost osob jednajících jménem pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí,

c) z pojištění nebyly vyloučeny škody způsobené jednáním z nedbalosti, omylu nebo opomenutí,

d) pojištění zahrnovalo i náhradu za ztrátu na majetku a za ztrátu dokladů pojistníka, pojištěného a poškozeného nebo jiné oprávněné osoby.

(3) Podmínka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, který provozuje zprostředkova­telskou činnost současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř, stanovená podle tohoto zákona, je splněna, pokud pojistná smlouva zahrnuje odpovědnost za škodu způsobenou výkonem obou činností s celkovým limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur.

(4) Částky stanovené v eurech uvedené v odstavci 3, v § 6a odst. 5 písm. a), § 7 odst. 4 a § 7 odst. 5 písm. a), § 8 odst. 5 a § 8 odst. 6 písm. a), § 13 odst. 3 písm. b) a § 13 odst. 5 písm. b) podléhají v intervalu 5 let přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem12a). Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu tohoto indexu během pětiletých období mezi datem posledního a nového přezkumu a zaokrouhlují se nahoru na celá eura. Výši takto upravených částek včetně data, od kterého tyto změny nabývají účinnosti, uveřejní Ministerstvo financí (dále jen ?ministerstvo?) ve Finančním zpravodaji a na svých webových stránkách.

(5) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Má-li Česká národní banka rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může Česká národní banka lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody oznámí Česká národní banka účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.

(6) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných České národní bance v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

(7) Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá svoji bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí.

(8) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(9) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 6, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(10) Při prokazování splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti podle § 19 a 20 platí ustanovení odstavců 7 až 9 obdobně.

§ 28

Zvláštní ustanovení

(1) Pojistné uhrazené pojistníkem pojišťovně prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele se považuje za pojistné uhrazené pojišťovně, pojistné vracené pojistníkovi pojišťovnou se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je pojistník skutečně obdrží. Pojistné plnění uhrazené pojišťovnou prostřednictvím zmocněného pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je oprávněná osoba skutečně obdrží.

(2) Prostředky pojišťovny, zajišťovny nebo pojistníků a pojištěných na účtu pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 5 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se nezahrnují do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu14).

(3) Zůstatky prostředků na zvláštních bankovních účtech pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 5 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se zahrnují do finanční jistiny podle § 7 odst. 6 písm. a) a § 8 odst. 6 písm. a).

§ 29

Přechodná ustanovení

(1) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala činnost pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře podle dosavadních právních předpisů a která hodlá provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví jako pojišťovací zprostředkovatel kvalifikovaný pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit ministerstvu uzavření pojistné smlouvy podle § 8 odst. 5 a splnění podmínky podle § 8 odst. 6, pokud byl zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny pojistné plnění, jedná-li se o právnickou osobu, též jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu odpovědného zástupce. Ministerstvo vydá takové osobě ve lhůtě 60 dnů ode dne obdržení údajů podle věty prvé osvědčení o zápisu do registru jako pojišťovacího zprostředkovatele kvalifikovaného pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Marným uplynutím této lhůty ministerstvo zápis pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře v registru vedeném podle dosavadních právních předpisů zruší. Zrušení zápisu v registru oznámí osobě, které zrušil zápis v registru, a zveřejní způsobem podle § 17 odst. 4 do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu v registru.

(2) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala činnost pojišťovacího agenta podle dosavadních právních předpisů a hodlá provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat žádost o zápis do registru podle § 13.

(3) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala na základě smlouvy s pojišťovnou šetření pojistných událostí, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat o zápis do registru jako samostatného likvidátora pojistných událostí podle § 15.

(4) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí uvedený v odstavcích 1 až 3, který se nemůže prokázat dokladem o ukončení odborného studia, vykoná odbornou zkoušku do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v této lhůtě doloží ministerstvu složení zkoušky. Marným uplynutím této lhůty ministerstvo zápis v registru zruší. Toto platí i pro předložení dokladu o ukončení střední školy pro pojišťovacího a zajišťovacího makléře. U ostatních pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí se předložení dokladu o ukončení střední školy nevyžaduje.

(5) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem, který hodlá provozovat zprostředkova­telskou činnost v pojišťovnictví přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, se považuje za pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem v třetím státě.

ČÁST DRUHÁ

Změna živnostenského zákona

§ 30

V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se slova „pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů“ nahrazují slovy „pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí“ a na konci textu poznámky pod čarou č. 12) se doplňují slova „Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 31

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

Vybraná ustanovení novel

Čl.XXII zákona č. 57/2006 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Vyhlášky vydané ministerstvem na základě zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za vyhlášky vydané Českou národní bankou na základě zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že tam, kde tyto vyhlášky hovoří o ministerstvu, rozumí se tím Česká národní banka a tam, kde tyto vyhlášky hovoří o dozoru nebo státním dozoru, rozumí se tím dohled.

2. Seznamy vedené ministerstvem podle dosavadní právní úpravy vede ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka.

3. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na základě těchto rozhodnutí nejsou dotčeny. Pokud byla takovým rozhodnutím uložena pokuta, která ještě nebyla zaplacena, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li rozhodnutí ministerstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno a věc vrácena k novému projednání, je k němu příslušná Česká národní banka, která postupuje podle dosavadní právní úpravy.

4. Osvědčení o registraci vydaná ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na jejich základě nejsou dotčena.

5. Řízení vedená ministerstvem a zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. Pokud je v takovém řízení uložena pokuta, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí ministerstva, proti němuž byl podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada České národní banky podle dosavadní právní úpravy. Pokud bankovní rada takové rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadní právní úpravy. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy.

7. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto ministerstva nebo státu účastníkem řízení, ve kterých vystupuje jako účastník ministerstvo v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti, a řízení, ve kterých ministerstvo v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti vystupuje za stát. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát. To platí i pro závazky, které České národní bance vzniknou v důsledku řízení zahájených ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a vztahujících se k činnosti ministerstva podle dosavadní právní úpravy.

8. Lhůty, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy, nejsou tímto zákonem dotčeny.

9. Do doby, než bankovní rada České národní banky jmenuje předsedu a členy komise pro výkon odborné zkoušky pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře podle § 18 odst. 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkova­telícha samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dosavadní předseda a členové zkušební komise považují za jmenované podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. LI zákona č. 223/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Čl. V zákona č. 278/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Česká národní banka zapíše do seznamu podle § 18 odst. 3 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změněživnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, instituci, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedena v seznamu škol, školících zařízení a specializovaných profesních institucí oprávněných poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti podle § 18 odst. 10 písm. d) zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změněživnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

1) Směrnice Rady a Evropského parlamentu 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.

2) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

4) Příloha č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

5) Například § 81, 97, 134 a 192 obchodního zákoníku.

5a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

5b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 2 odst. 1 písm. h) a § 3 odst. 4 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

§ 4, část druhá hlavy druhá a devátá zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 200e zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 39 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) § 38a zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

12a) Čl. 4 odst. 7 směrnice Rady a Evropského parlamentu 2002/92/ES.

14) § 18 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA

Oddíl první

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společentví1) a upravuje

a) pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“),

b) zřízení České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“), její právní postavení, organizaci a předmět činnosti.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici,1a) silnici,2) místní komunikaci3) a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná4) (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem4a).

1) Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, ve znění směrnic Rady 72/430/EHS a 84/5/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Druhá směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Rady 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Třetí směrnice Rady 90/232/EHS ze dne 14. května 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, kterou se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

1a) § 4 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

2) § 5 zákona č. 13/1997 Sb.

3) § 6 zákona č. 13/1997 Sb.

4) § 7 zákona č. 13/1997 Sb.

4a) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vozidlem silniční vozidlo, zvláštní vozidlo, trolejbus5); za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl,

b) tuzemským vozidlem vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zvláštního právního předpisu9) (dále jen „evidence vozidel“), nebo vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky, anebo vozidlo, které bylo odesláno do České republiky z jiného členského státu [písmeno l)], je-li Česká republika státem cílového určení, a to po dobu 30 dnů počínaje dnem, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno,

c) cizozemským vozidlem vozidlo, které je vybaveno cizí státní poznávací značkou, nebo vozidlo, které není vybaveno cizí státní poznávací značkou a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo místem podnikání mimo území České republiky, anebo právnické osoby se sídlem mimo území České republiky,

d) pojistitelem pojišťovna, která je podle zvláštního právního předpisu10) oprávněna provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti,

e) pojistníkem ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti,

f) pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje,

g) poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má právo na náhradu škody,

h) škodnou událostí způsobení škody provozem vozidla,

i) kanceláří pojistitelů profesní organizace sdružující pojišťovny, které jsou v určitém státě oprávněny provozovat pojištění odpovědnosti,

j) orgánem evidence správní orgán, který vede evidenci vozidel,9)

k) zelenou kartou mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost, že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v tomto osvědčení,

l) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,

m) územím, na kterém má vozidlo obvyklé stanoviště,

1. území státu, jehož státní značkou nebo jinou registrační značkou je vozidlo opatřeno, bez ohledu na to, zda uvedená značka je trvalá nebo dočasná, nebo

2. území státu, v němž značka přidělená vozidlu pojistitelem nebo jiná rozlišovací značka byla vydána, jestliže vozidlo nepodléhá evidenci vozidel, ale na vozidle je umístěna značka přidělená pojistitelem nebo jiná rozlišovací značka, která je obdobou státní poznávací značky, nebo

3. území státu, v němž má vlastník nebo spoluvlastník (dále jen „vlastník“) vozidla bydliště, jestliže se pro takové vozidlo nevyžaduje ani registrační značka ani značka přidělená pojistitelem nebo jiná rozlišovací značka, která je obdobou státní poznávací značky, nebo

4. území státu, ve kterém došlo ke škodné události, jestliže se jedná o vozidlo bez státní poznávací značky, přestože mělo být takovou značkou opatřeno, nebo o vozidlo se státní poznávací značkou či jinou registrační značkou, která neodpovídá nebo přestala odpovídat vozidlu, a to v případech poskytnutí plnění podle § 24 odst. 2 písm. b).

5) § 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 193/2003 Sb. Příloha k zákonu č. 56/2001 Sb. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 197/2006 Sb.

9) § 4 až 6 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

Oddíl druhý

Pojištění odpovědnosti

§ 3

Pojistná smlouva

(1) Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu4a) nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal registračním orgánem k vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li vydána pouze jedna, s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „tabulka s registrační značkou“) a osvědčení o registraci vozidla , jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.

(2) Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy, týkající se tuzemského vozidla, vydá pojistitel pojistníkovi zelenou kartu.

(4) Pojistná smlouva obsahuje vždy

a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle,

b) dobu trvání pojištění,

c) limit pojistného plnění,

d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a

e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b.

(5) Jestliže v době uzavření pojistné smlouvy nejsou známy některé údaje o vozidle, které však neznemožňují jeho identifikaci, sdělí je pojistník pojistiteli ve lhůtě, kterou pojistitel určí, nejpozději však do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Změnu údajů týkajících se pojistníka a vozidla oznámí pojistník pojistiteli do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.

4a) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

11) § 18 zákona č. 37/2004 Sb.

§ 3a

Limity pojistného plnění

(1) Pro účely tohoto zákona se limitem pojistného plnění rozumí nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodné události. Limity pojistného plnění musí být v pojistné smlouvě uvedeny samostatně, a to způsobem, který odpovídá členění limitů pojistného plnění uvedenému v odstavci 2.

(2) Limit pojistného plnění musí odpovídat

a) při škodě podle § 6 odst. 2 písm. a) nejméně 35 000 000 Kč na každého zraněného nebo usmrceného včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle § 6 odst. 4,

b) při škodě podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) nejméně 35 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených; převyšuje-li součet nároků uplatněných více poškozenými limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, pojistné plnění se každému z nich snižuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených.

§ 3b

Stanovení výše pojistného

(1) Pojistitel je povinen stanovit výši pojistného tak, aby zabezpečil trvalou splnitelnost závazků vzniklých provozováním pojištění odpovědnosti a úhradu příspěvků Kanceláři podle § 18 odst. 5, a to zejména dostatečnou tvorbou aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy podle zákona upravujícího pojišťovnictví11a).

(2) Při sjednávání výše pojistného v pojistné smlouvě zohlední pojistitel celkový předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, a to slevou na pojistném v případě bezeškodného průběhu pojištění nebo přirážkou k pojistnému v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. Při zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojistitel nepřihlíží k době přerušení pojištění odpovědnosti. V takovém případě se při zohlednění předcházejícího škodného průběhu doba přerušení pojištění odpovědnosti nezapočítává do pojistné doby tohoto pojištění. Způsob stanovení výše pojistného předloží pojistitel ke kontrole České národní bance na její písemné vyžádání, a to včetně statistických údajů, na kterých je způsob stanovení výše pojistného založen, a potvrzení odpovědného pojistného matematika11b) o správnosti způsobu stanovení výše pojistného.

11a) § 13 a následující zákona č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11b) § 23 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb.

§ 4

nadpis zrušen

zrušen

§ 5

Výjimky z pojištění odpovědnosti

(1) Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle tohoto zákona nemá

a) řidič cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti na území České republiky je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu,

b) složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje,12)

c) Bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace a pro vozidla útvarů Policie České republiky pověřenými vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu12a) a obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce.

(2) K vozidlu uvedenému v odstavci 1 písm. b) a c) (dále jen „vozidlo s výjimkou z pojištění odpovědnosti“) vydá zelenou kartu Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“). Zanikne-li důvod, pro který byla vozidlu s výjimkou z pojištění odpovědnosti zelená karta vydána, je ten, kdo takové vozidlo provozuje, povinen zelenou kartu ministerstvu vrátit.

12) § 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. § 4 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně.

12a) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah pojištění odpovědnosti

§ 6

(1) Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku15) poškozenému

a) způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením,

b) způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,

c) ušlý zisk,

d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,

pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

(3) Škoda podle odstavce 2 písm. a) až c) se hradí v penězích, maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.

(4) Pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění15a), jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění15b).

(5) Pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti musí být uzavřena tak, aby toto pojištění na základě jediného pojistného platilo na území všech členských států a dalších států uvedených v seznamu států, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojistitel je povinen tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačit.

(6) Pojištění odpovědnosti platí i na území jiných států než států uvedených v odstavci 5, pokud pojistitel tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačil.

(7) V případě škody způsobené provozem tuzemského vozidla na území jiného členského státu se rozsah pojištění odpovědnosti řídí právní úpravou tohoto jiného členského státu, pokud podle tohoto zákona nebo podle pojistné smlouvy není tento rozsah širší.

(8) Na škodu způsobenou provozem vozidla občanovi členského státu během jeho přímé cesty mezi dvěma územími členských států, jestliže se na území, kterým taková osoba projíždí a na kterém došlo k události, z níž škoda vznikla, nevztahuje působnost žádné národní kanceláře pojistitelů, se vztahuje právní úprava toho členského státu, na jehož území má vozidlo obvyklé stanoviště.

15) § 442 a následující občanského zákoníku.

15a) § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 137/2008 Sb.

15b) § 126 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.

§ 7

(1) Pojistitel nehradí

a) škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena,

b) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), za kterou pojištěný odpovídá svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm. c), jestliže tato škoda souvisí se škodou podle § 6 odst. 2 písm. a),

c) škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za škodu odpovídá,

d) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla,

e) škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,

f) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato škoda způsobena,

g) škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích,

h) škodu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí.

(2) Byla-li škoda způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku škody řídila jiná osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě škoda způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku škody řídila vozidlo jiná osoba, je pojistitel povinen uhradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze škodu podle § 6 odst. 2 písm. a) včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle § 6 odst. 4.

(3) V případě střetu vozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby, se škoda způsobená této osobě hradí pouze tehdy, jestliže jde o různé provozovatele vozidel zúčastněných na vzniku škodné události a jestliže není současně tato osoba provozovatelem vozidla, na němž byla tato škoda způsobena.

(4) Plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém pojištěný za tuto škodu odpovídá a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit s výjimkou případů uvedených v tomto zákoně.

§ 8

Povinnosti pojištěného

(1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

(2) Pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že

a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu škody a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši,

b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku,

c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu škody u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví.

(3) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však

a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla,

c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice,

d) číslo pojistné smlouvy a

e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla škoda způsobena.

(4) Pojištěný je povinen v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích15c) bez zbytečného odkladu předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě15d).

(5) Požaduje-li pojistitel od pojištěného v případě dopravní nehody podle odstavce 4 její oznámení Policii České republiky, uhradí pojištěnému náklady s tím spojené.

15c) § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15d) § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb.

§ 9

Pojistné plnění

(1) Poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě15d), jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích15c).

(2) Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

(3) Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen

a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo

b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

(4) Nesplnil-li pojistitel povinnost podle odstavce 3, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby České národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.

(5) Není-li ohroženo řízení o trestném činu podle zvláštního právního předpisu16) nebo projednávání správního deliktu, sděluje orgán činný v trestním řízení nebo orgán projednávající správní delikt pojistiteli nebo Kanceláři údaje o dopravní nehodě v rozsahu podle zvláštního právního předpisu,16a) popřípadě mu umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho výpisy ve věci týkající se škodné události.

15c) § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15d) § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb.

16) § 8a trestního řádu.

16a) § 123 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Vyhláška č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod.

§ 9a

Škodní zástupce pojistitele v jiném členském státě

(1) Pojistitel se sídlem na území České republiky ustanoví v každém jiném členském státě svého škodního zástupce. To platí i pro pojistitele se sídlem na území jiného než členského státu (dále jen „třetí stát“) s výjimkou těch členských států, ve kterých mu bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Tento škodní zástupce musí mít, jde-li o fyzickou osobu, bydliště nebo místo podnikání, a jde-li o právnickou osobu, sídlo v členském státě, ve kterém byl ustanoven.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 projednává jménem a na účet pojistitele škodné události, včetně konečného vyřízení nároků vznesených poškozeným. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li škoda způsobena provozem vozidla,

a) ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo,

b) které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo, a

c) došlo-li k této škodě v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo, nebo

d) došlo-li k této škodě ve třetím státě, jehož kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v úředním jazyce členského státu bydliště nebo sídla poškozeného. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu škody přímo proti osobě, která tuto škodu způsobila, nebo proti příslušnému pojistiteli.

(4) Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za formu usazení se na území jiného členského státu (dále jen „provozovna“).

(5) Pojistitel je povinen sdělit Kanceláři jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu bydliště, místa podnikání nebo obchodní firmu škodního zástupce podle odstavce 1, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, stát jeho působnosti a všechny změny, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování nebo provedení změny. Kancelář tyto informace předává bez zbytečného odkladu příslušným národním informačním střediskům členských států.

§ 9b

Škodní zástupce pojistitele z jiného členského státu pro Českou republiku

(1) Pojistitel se sídlem na území jiného členského státu, který provozuje pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby, je povinen ustanovit v České republice svého škodního zástupce.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 jménem a na účet pojistitele projednává škodné události, včetně konečného vyřízení poškozeným vznesených nároků. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li škoda způsobena provozem vozidla,

a) ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo v České republice, a

b) došlo-li k této škodě na území členského státu nebo jiného státu podle § 6 odst. 5 nebo 6.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání oprávněných nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu škody přímo proti osobě, která tuto škodu způsobila, nebo proti příslušnému pojistiteli.

(4) Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za provozovnu.

(5) Pojistitel je povinen sdělit Kanceláři jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu bydliště, místa podnikání nebo obchodní firmu škodního zástupce podle odstavce 1, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování. Všechny změny týkající se tohoto škodního zástupce je pojistitel povinen oznámit Kanceláři, a to do 7 dnů ode dne provedení této změny.

(6) Škodní zástupce podle odstavce 1 zastupuje pojistitele podle odstavce 1 ve vztahu ke Kanceláři ve věcech upravených v § 15 a v § 24 odst. 7 a 9, i když jednatelské oprávnění podle § 18 odst. 9 přísluší jiné osobě.

§ 9c

Škodní zástupce pojišťovny pro Českou republiku

(1) Škodní zástupce ustanovený v souladu s právem Evropských společenství1) v České republice pojišťovnou, které bylo uděleno v jiném členském státě než České republice povolení k provozování pojištění odpovědnosti a která v České republice pojištění odpovědnosti neprovozuje, projednává jménem této pojišťovny a na její účet škodné události, včetně náhrady škody způsobené poškozenému provozem vozidla,

a) ke kterému pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo v České republice,

b) které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice a

c) došlo-li k této škodě v jiném členském státě než v České republice, nebo

d) došlo-li k této škodě ve třetím státě, jehož kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li škoda způsobena provozem vozidla, pokud pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla účinné v době vzniku škodné události. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání oprávněných nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu škody přímo proti osobě, která tuto škodu způsobila, nebo proti příslušné pojišťovně.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 ve vztahu k poškozenému vykonává práva a povinnosti pojistitele podle tohoto zákona, a to včetně zastupování pojišťovny před soudy při rozhodování o těchto právech či povinnostech.

(4) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojišťoven. Jeho jmenování není zřízením pobočky pojišťovny a činnost škodního zástupce není považována za provozovnu.

1) Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, ve znění směrnic Rady 72/430/EHS a 84/5/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Druhá směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Rady 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Třetí směrnice Rady 90/232/EHS ze dne 14. května 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, kterou se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

§ 9d

Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky jako pojistitel se sídlem v jiném členském státě, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 9c odst. 1 až 3 plní vedoucí této pobočky na území České republiky, pokud pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice, jinou osobu. Provozuje- li pojišťovna pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby jako pojistitel podle § 9b odst. 1, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 9c odst. 1 až 3 plní škodní zástupce podle § 9b, pokud pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice, jinou osobu.

§ 10

Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky

(1) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný

a) způsobil škodu úmyslně,

b) porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá,

c) způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně,

d) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích15c) sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3,

e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1, 2 a 3 a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, nebo

f) bez zřetele hodného důvodu odmítl jako řidič vozidla podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

(2) Porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí

a) provozování vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí,

b) provozování vozidla, jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena,

c) řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku,

d) řízení vozidla osobou, které byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, v době tohoto zákazu,

e) řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo,

f) předání řízení vozidla osobě uvedené v písmenech c), d) nebo e).

(3) Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s pojištěným za pohledávku pojistitele na náhradu vyplacené částky proti pojištěnému podle odstavce 1 písm. b), neprokáže-li, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit.

(4) Pojistitel má proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu škody způsobené provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění a která byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná.

(5) Součet požadovaných náhrad podle odstavců 1, 3 a 4 nesmí být vyšší než plnění vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí.

(6) Porušil-li pojištěný některou z povinností uvedených v § 8 odst. 1 až 3, je pojistitel oprávněn na něm požadovat úhradu nákladů spojených s šetřením pojistné události nebo jiných nákladů vyvolaných porušením těchto povinností. Tím není dotčeno právo pojistitele na úhradu vyplacené částky podle odstavce 1 písm. e).

15c) § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 11

Škoda způsobená provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti

(1) Škodu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti nahradí ministerstvo.

(2) Způsob a rozsah náhrady škody v případech podle odstavce 1 se řídí zvláštním právním předpisem.15) Osoba, která provozuje vozidlo s výjimkou z pojištění odpovědnosti, je povinna oznámit ministerstvu skutečnosti podle § 8 odst. 1 a 2. Poškozený má v takovém případě právo na náhradu škody proti ministerstvu. Činnosti spojené s náhradou škody hrazenou ministerstvem může na základě dohody vykonávat jménem ministerstva jím pověřený pojistitel.

(3) Dojde-li ke škodě způsobené provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti na území státu, který je uveden v seznamu států podle § 6 odst. 4, uhradí tuto škodu Kancelář nebo pojistitel uvedený v odstavci 2. Ministerstvo uhradí tomu, kdo škodu podle věty první uhradil, částku vyplaceného pojistného plnění včetně nákladů spojených s vyřízením pojistné události.

(4) Nahradilo-li ministerstvo škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba, která provozuje vozidlo s výjimkou z pojištění odpovědnosti, má ministerstvo právo na náhradu toho, co za tuto osobu plnilo, proti fyzické osobě, která škodu způsobila, za podmínek podle § 10 odst. 1. Byla-li škoda způsobena při plnění pracovních povinností, může ministerstvo uplatňovat právo na náhradu vyplaceného plnění v takové výši, v jaké by ji mohl uplatnit zaměstnavatel vůči zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu.18) Toto omezení neplatí, jde-li o škodu způsobenou úmyslně, neoprávněným užitím vozidla, po požití alkoholického nápoje nebo pod vlivem omamné látky.

15) § 442 a následující občanského zákoníku.

18) Například § 179 zákoníku práce.

Zánik pojištění odpovědnosti

§ 12

(1) Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká

a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla,

b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel, zaniklo; vozidlo zanikne okamžikem, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho provoz,

c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení,

d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla,

e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit,

f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu,19)

g) dohodou,

h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.

(2) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d).

(3) Zanikne-li vozidlo, které podléhá evidenci vozidel, je dnem zániku pojištění odpovědnosti den jeho trvalého vyřazení z evidence vozidel podle odstavce 1 písm. c) s výjimkou případu, kdy osoba oprávněná k tomuto evidenčnímu úkonu nemohla z důvodů nezávislých na její vůli tento evidenční úkon provést a jestliže tak učinila bezodkladně, kdy tyto překážky pominuly. V takovém případě je dnem zániku pojištění odpovědnosti den, kdy nastala nevratná změna znemožňující jeho provoz.

19) § 800 občanského zákoníku.

§ 13

(1) Po zániku pojištění odpovědnosti je

a) pojistník povinen bez zbytečného odkladu odevzdat pojistiteli zelenou kartu, pokud byla vydána,

b) pojistitel povinen na základě písemné žádosti pojistníka vydat mu ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a o jeho škodném průběhu, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou; ve stejné lhůtě je pojistitel povinen vydat toto potvrzení na žádost pojistníka kdykoli v době trvání pojištění, přičemž stejnou povinnost má pojistitel, jedná-li se o žádost pojistníka o vydání potvrzení o vrácení zelené karty pojistiteli.

Náležitosti tohoto potvrzení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.

(3) Jestliže pojistník nesplnil povinnost podle odstavce 1 písm. a), není pojistitel povinen do doby splnění této povinnosti vrátit pojistníkovi pojistné podle odstavce 2 ani vydat potvrzení podle odstavce 1 písm. b).

(4) Povinnost pojistníka podle odstavce 1 písm. a) platí i v případě přerušení pojištění odpovědnosti.

§ 14

Hraniční pojištění

(1) Řidič cizozemského vozidla, s výjimkou řidiče, který je držitelem platné zelené karty vydané v cizím státě, a s výjimkou řidiče, jehož pojištění odpovědnosti na území všech členských států je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu, je povinen uzavřít s Kanceláří pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla (dále jen „hraniční pojištění“). Hraniční pojištění se uzavírá při vstupu cizozemského vozidla na území České republiky zaplacením pojistného, a to nejméně na dobu 15 dnů. Bez hraničního pojištění nesmí Policie České republiky umožnit jízdu takového vozidla na území České republiky.

(2) Hraniční pojištění se vztahuje pouze na škodné události, které nastaly na území České republiky a na území jiného členského státu. Činnosti spojené s uzavíráním hraničního pojištění může na základě smlouvy vykonávat jménem Kanceláře jí pověřená osoba.

(3) Kancelář vydá řidiči vozidla doklad o hraničním pojištění, jakmile zaplatil pojistné.

(4) Jestliže je na území České republiky provozováno cizozemské vozidlo, jehož provoz na tomto území je podmíněn hraničním pojištěním, bez uzavření tohoto pojištění, je řidič tohoto vozidla povinen zaplatit Kanceláři pojistné odpovídající trojnásobku pojistného, které mělo být na dobu pobytu tohoto vozidla na území České republiky zaplaceno, nejméně však 10 tisíc Kč. Totéž platí, jestliže je takové cizozemské vozidlo provozováno na území České republiky bez hraničního pojištění po uplynutí doby platnosti zelené karty.

(5) Neprokáže-li se řidič cizozemského vozidla, jehož provoz na území České republiky je podmíněn hraničním pojištěním, při výjezdu tohoto vozidla z území České republiky dokladem o hraničním pojištění uzavřeným na celou dobu pobytu tohoto vozidla na území České republiky nebo na dobu tohoto pobytu po uplynutí doby platnosti zelené karty, příslušník Policie České republiky neumožní další jízdu cizozemského vozidla do doby splnění povinnosti podle odstavce 4.

(6) Zaplacené pojistné za hraniční pojištění se nevrací.

§ 15

Evidence pojištění odpovědnosti

(1) Pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti.

(2) Kancelář sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která podléhají evidenci vozidel, Ministerstvu dopravy, které provozuje Centrální registr vozidel.

(3) Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v Centrálním registru vozidel. Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v Centrálním registru vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona.

(4) Údaje vedené Kanceláří týkající se vozidel a jejich vlastníků nebo provozovatelů mohou být Kanceláří sděleny pojistiteli.

(5) Pokud pojištění odpovědnosti zaniklo a nebyla-li ve lhůtě 14 dnů ode dne tohoto zániku pojištění uzavřena nová pojistná smlouva týkající se téhož tuzemského vozidla, na základě které vznikla nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné události, je vlastník tohoto vozidla povinen nejpozději ve stejné lhůtě odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci nebo osvědčení o technickém průkazu (dále jen „osvědčení o registraci“) tohoto vozidla příslušnému orgánu evidence. Nelze-li splnit povinnost odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla příslušnému orgánu evidence, je vlastník vozidla povinen takovou skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu evidence. Povinnost odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla příslušnému orgánu evidence je splněna i tehdy, pokud tak učinil provozovatel vozidla zapsaný v registru vozidel.

(6) Zjistí-li Kancelář na základě porovnání údajů podle odstavců 1 a 3, že po zániku pojištění odpovědnosti nebyla uzavřena nová pojistná smlouva podle odstavce 5, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu evidence příslušnému podle registrace tuzemského vozidla, a to prostřednictvím Centrálního registru vozidel. Na základě tohoto oznámení orgán evidence ověří splnění povinnosti odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla; zjistí-li nesplnění této povinnosti, postupuje podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích20).

(7) Údaje podle odstavců 2, 3 a 6 se sdělují nejméně jedenkrát měsíčně.

(8) Údaje se sdělují způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Pojistitelé sdělují Kanceláři údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajů ke zpracování pro účely § 3b odst. 2, § 18 odst. 2 písm. f) a g) tohoto zákona a zákona o pojišťovnictví24). Ustanovení odstavců 1, 4, 7 a 8 se použijí obdobně.

(10) Zpracování osobních údajů pojistitelem nebo Kanceláří v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů25).

(11) Bylo-li výsledkem správního řízení podle odstavce 6 vyřazení vozidla z registru silničních vozidel, sdělí tuto skutečnost příslušný orgán evidence Kanceláři prostřednictvím Centrálního registru vozidel způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to bez zbytečného odkladu po ukončení příslušného řízení.

(12) Při plnění povinností podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy předává Kanceláři z Centrálního registru vozidel o každém vozidle, o jehož zániku pojištění odpovědnosti Kancelář informovala podle odstavce 2 Ministerstvo dopravy, tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo a bydliště v případě fyzické osoby, nebo název, identifikační číslo a sídlo v případě právnické osoby jako registrovaného vlastníka tohoto vozidla a jeho registrovaného provozovatele, je-li odlišný od vlastníka,

b) státní poznávací značku silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla,

c) číslo technického průkazu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla,

d) druh a kategorie silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla,

e) výrobce silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla, obchodní označení,

f) identifikační číslo silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla,

g) typ, výkon a zdvihový objem motoru,

h) největší technicky přípustnou hmotnost, největší povolenou hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla,

i) datum první registrace vozidla silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a

j) trvalé nebo dočasné vyřazení silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla z registru.

20) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24) § 39 odst. 13 zákona č. 363/1999 Sb.

25) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 15a

Informační středisko Kanceláře

(1) Za účelem poskytnutí informací nezbytných pro uplatnění nároků poškozených osob na náhradu škody z pojištění odpovědnosti provozuje Kancelář informační středisko, jehož prostřednictvím zjišťuje a uchovává údaje o

a) státních poznávacích značkách tuzemských vozidel,

b) pojistiteli, číslech pojistných smluv týkajících se pojištění odpovědnosti z provozu tuzemských vozidel a datech počátku a konce platnosti pojištění,

c) číslech zelených karet, číslech pojistných smluv týkajících se hraničního pojištění,

d) pojistitelích a jimi jmenovaných škodních zástupcích podle § 9a,

e) škodních zástupcích podle § 9b a 9c.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. a), týkající se tuzemských vozidel, zjišťuje Kancelář prostřednictvím Centrálního registru vozidel (§ 15 odst. 3). Informace podle odstavce 1 písm. a) a c) týkající se vozidel s výjimkou z pojištění odpovědnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a c) shromažďuje ministerstvo. Na žádost Kanceláře je ministerstvo povinno jí sdělit, zda se jedná o vozidlo, na jehož vlastníka nebo provozovatele se tato výjimka vztahuje.

(3) Informace podle odstavců 1 a 2 musí být uchovávány nejméně po dobu 7 let ode dne trvalého vyřazení vozidla z registru silničních vozidel nebo ode dne zániku pojistné smlouvy tak, aby poškozený mohl od Kanceláře do 7 let ode dne vzniku škodné události získat vždy informace o

a) obchodní firmě a sídle pojistitele, který uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kterým byla poškozenému způsobena škoda,

b) čísle pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti uzavřené pojistitelem podle písmene a),

c) škodním zástupci podle § 9a nebo § 9b,

d) vlastníku vozidla nebo jeho provozovateli, je-li odlišný od jeho vlastníka, a

e) místě, na které se má poškozený obracet v případě, že škoda byla způsobena provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti.

(4) Informace týkající se vozidel s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě, než je Česká republika, a informace o škodních zástupcích podle § 9c zjišťuje Kancelář prostřednictvím informačních středisek těchto členských států.

Správní delikty

§ 16

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 1 odst. 2 provozuje nebo ponechá na pozemní komunikaci vozidlo bez pojištění odpovědnosti,

b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla, nebo

c) jako řidič vozidla v rozporu s § 17 odst. 1 nepředloží zelenou kartu, nebo doklad o hraničním pojištění.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu od 5 000 Kč do 40 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu od 2 500 Kč do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu od 1 500 Kč do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. c) uložit pokutu do 1 500 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč.

§ 16a

Správní delikty právnických osob

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 1 odst. 2 provozuje nebo ponechá na pozemní komunikaci vozidlo bez pojištění odpovědnosti, nebo

b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta od 5 000 Kč do 40 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta od 2 500 Kč do 20 000 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč.

§ 16b

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Přestupek podle § 16 odst. 1 nelze projednat, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 16 a 16a v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přestupky podle § 16 odst. 1 písm. c) může projednávat Policie České republiky v blokovém řízení.

(5) Místní příslušnost správního orgánu k projednání správních deliktů podle § 16 a 16a se řídí trvalým pobytem fyzické osoby, u podnikající fyzické osoby místem jejího podnikání, nebo sídlem právnické osoby podezřelé ze spáchání správního deliktu.

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti právnické osoby a ustanovení § 16 odst. 1 písm. c).

(7) Pokuty vymáhá a vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuty uložené v blokovém řízení Policií České republiky jsou příjmem státního rozpočtu; tyto pokuty na místě nezaplacené vymáhá příslušný správce daně.

§ 17

Kontrola pojištění odpovědnosti

(1) Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění a na požádání jej předložit příslušníku Policie České republiky. To neplatí pro řidiče vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti a řidiče cizozemského vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu.

(2) Policie České republiky provádí kontrolu pojištění odpovědnosti v případě vstupu cizozemského vozidla na území České republiky. Není-li dále stanoveno jinak, Policie České republiky neprovádí kontrolu pojištění odpovědnosti v případě vstupu na území České republiky cizozemského vozidla s obvyklým stanovištěm na území jiného členského státu a vozidla s obvyklým stanovištěm na území jiného než členského státu, pokud takové vozidlo vstupuje na území České republiky z území jiného členského státu.

(3) Policie České republiky je oprávněna provádět kontrolu pojištění odpovědnosti při každém vstupu vozidla s obvyklým stanovištěm na území jiného členského státu na území České republiky, které je uvedeno v seznamu vozidel, který členský stát předal, v souladu s právem Evropských společenství,20b) ministerstvu a Komisi Evropských společenství.

(4) Policie České republiky provádí namátkovou kontrolu pojištění odpovědnosti, která nesmí být diskriminační, je prováděna jako součást hraniční policejní kontroly a není zaměřena výlučně jen na kontrolu pojištění odpovědnosti toho vozidla, které má obvyklé stanoviště na území jiného státu než České republiky a které vstupuje na území České republiky z jiného členského státu.

(5) Seznam vozidel podle odstavce 3 a všechny jeho změny předává ministerstvo bez zbytečného odkladu po jeho obdržení Kanceláři a Policii České republiky. Ministerstvo oznamuje ostatním členským státům a Komisi Evropských společenství seznam osob s výjimkou z pojištění odpovědnosti20b) (§ 5 odst. 2).

20b) Čl. 4 Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění.

Oddíl třetí

Kancelář

§ 18

(1) Zřizuje se Česká kancelář pojistitelů jako profesní organizace pojistitelů. Kancelář je právnickou osobou se sídlem v Praze, která je oprávněna vyvíjet činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Pro účely tohoto zákona se Kancelář považuje za tuzemskou pojišťovnu a na její činnost se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví.10) Kancelář se zapisuje do obchodního rejstříku.

(2) Kancelář

a) spravuje garanční fond,

b) provozuje hraniční pojištění a informační středisko,

c) zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří,

d) uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod,

e) spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti,

f) vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti,

g) podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel,

h) zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům.

(3) Členství v Kanceláři vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým bylo pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti, nebo dnem zahájení činnosti v tomto pojistném odvětví na území České republiky pojistitelem z jiného členského státu. Vznik členství je pojistitel, jemuž bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti Českou národní bankou, povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit Kanceláři. Pojistitel se sídlem v jiném členském státě je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit Kanceláři v případě provozování pojištění odpovědnosti na území České republiky

a) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti na území České republiky prostřednictvím pobočky zřízené na území České republiky a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

b) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde- -li o právnickou osobu,

c) den skutečného zahájení nebo den ukončení činnosti v pojištění odpovědnosti na území České republiky, a to nejpozději v tento den,

d) změnu v osobě s jednatelským oprávněním vůči Kanceláři, a to nejpozději v den nabytí účinnosti této změny.

(4) Členství v Kanceláři zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým bylo pojistiteli odňato povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Pojistiteli se sídlem v jiném členském státě, který provozuje pojištění odpovědnosti na území České republiky, členství v Kanceláři zaniká dnem ukončení této činnosti.

(5) Člen Kanceláře je povinen platit Kanceláři příspěvky. Příspěvky lze použít jen k zabezpečení působnosti Kanceláře.

(6) Členové Kanceláře ručí za její závazky v poměru podle výše svých příspěvků, a za tím účelem jsou povinni tvořit technické rezervy,22) a to k závazkům, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva.

(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí Kanceláři jí známé skutečnosti podle odstavců 3 a 4. Pokud Česká národní banka podle zákona upravujícího pojišťovnictví pozastaví pojistiteli oprávnění k uzavírání pojistných smluv v pojištění odpovědnosti nebo nařídí pojistiteli převést pojistný kmen pojištění odpovědnosti, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Kanceláři.

(8) Zjistí-li Kancelář porušení povinnosti vůči Kanceláři stanovené tímto zákonem jejímu členu, je povinna takovou skutečnost bez zbytečného odkladu sdělit České národní bance.

(9) Do doby než Kancelář obdrží písemné sdělení pojistitele se sídlem mimo území České republiky o jednatelském oprávnění jiné osoby, jedná s Kanceláří jménem tohoto pojistitele

a) vedoucí pobočky zřízené na území České republiky, je-li pojištění odpovědnosti provozováno jejím prostřednictvím, nebo

b) škodní zástupce pro Českou republiku podle § 9b, je-li pojištění odpovědnosti provozováno na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(10) Za účelem plnění závazků podle § 24 odst. 2 a podle § 29 vytváří Kancelář technické rezervy. Skladba finančního umístění musí splňovat podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,22) pokud nejde o pohledávky za pojistiteli, kteří k těmto závazkům vůči Kanceláři tvoří technické rezervy podle odstavce 6. Na vedení účetnictví Kanceláře se použije zvláštní právní předpis upravující vedení účetnictví pro pojišťovny.22a) Účetní závěrka Kanceláře musí být ověřena auditorem.22b)

10) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

21) § 18 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku.

22) § 13 a následující a § 21 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.

§ 18a

Informační povinnosti Kanceláře

(1) Kancelář je povinna poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky sdělit na jeho žádost

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště nebo místo podnikání nebo obchodní firmu, anebo název a sídlo vlastníka nebo obvyklého řidiče nebo registrovaného držitele vozidla, jehož provozem byla poškozenému škoda způsobena,

b) obchodní firmu a adresu pojišťovny, u které byla pojištěna odpovědnost z provozu vozidla, jehož provozem byla poškozenému škoda způsobena,

c) číslo pojistné smlouvy, kterou byla odpovědnost z provozu vozidla, jehož provozem byla poškozenému škoda způsobena, pojištěna,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště nebo místo podnikání, anebo název a sídlo škodního zástupce podle § 9b nebo § 9c,

jestliže ke škodné události došlo v členském státě provozem vozidla s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě než České republice; pokud jde o škodního zástupce podle § 9b, také na území státu uvedeného v § 6 odst. 5 nebo 6.

(2) Kancelář je povinna poškozenému se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě než České republice sdělit na jeho žádost obdobné informace podle odstavce 1, jestliže

a) ke škodné události došlo na území České republiky, nebo

b) vozidlo, jehož provozem byla škoda způsobena, má obvyklé stanoviště na území České republiky.

(3) Poškozený, který žádá sdělení informací podle odstavců 1 a 2, je povinen v žádosti sdělit Kanceláři

a) den a místo vzniku škodné události včetně identifikace členského státu, na jehož území ke škodné události došlo, a

b) údaje o registrační značce vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, a státu, v němž byla registrační značka vydána, pokud jsou poškozenému známy.

(4) Informace, týkající se vozidla s obvyklým stanovištěm na území České republiky, poskytne Kancelář na žádost informačnímu středisku jiného členského státu, na jehož území má poškozený bydliště nebo sídlo nebo na jehož území došlo ke škodné události.

(5) Odstavce 1 až 3 se použijí i v případě poškozeného s bydlištěm nebo sídlem v jiném než členském státě, pokud by v daném státě byly poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky poskytnuty stejné informace.

§ 19

Orgány Kanceláře

Orgány Kanceláře jsou

a) shromáždění členů,

b) správní rada,

c) kontrolní komise,

d) výkonný ředitel.

§ 20

Shromáždění členů

(1) Nejvyšším orgánem Kanceláře je shromáždění členů. Právo účasti na shromáždění členů má každý člen Kanceláře. Shromáždění členů svolává správní rada alespoň jedenkrát za 12 měsíců. Správní rada svolá shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů od data, kdy o to požádá kontrolní komise nebo nejméně jedna třetina členů Kanceláře. Každého jednání shromáždění členů je oprávněn se zúčastnit pověřený zástupce České národní banky; zástupci České národní banky musí být na jeho žádost uděleno slovo.

(2) Shromáždění členů je schopné usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti na území České republiky jinak než formou volného poskytování služeb. Není-li shromáždění členů schopné usnášení, svolá správní rada nové shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů od data předcházejícího shromáždění členů; takové shromáždění je schopné usnášení, je-li přítomna nejméně jedna třetina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti na území České republiky jinak než formou volného poskytování služeb. Každý člen má jeden hlas. Shromáždění členů rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.

(3) Shromáždění členů přísluší

a) volit a odvolávat členy správní rady a kontrolní komise,

b) určovat výši ročních a mimořádných příspěvků členů,

c) schvalovat rozpočet Kanceláře,

d) rušit nebo měnit rozhodnutí správní rady,

e) schvalovat účetní závěrky Kanceláře,

f) rozhodovat o věcech, které si vyhradí,

g) přijímat statut Kanceláře po jeho předchozím schválení Českou národní bankou.

(4) Příspěvek členů podle odstavce 3 písm. b) se určuje pevnou částkou za vozidlo uvedené v pojistné smlouvě nebo procentuálním podílem z předepsaného pojistného.

§ 21

Správní rada

(1) Správní rada je statutárním orgánem Kanceláře, který má 5 členů. Za správní radu jedná navenek jménem Kanceláře každý člen správní rady.

(2) Správní radě přísluší

a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedu správní rady,

b) jmenovat a odvolávat výkonného ředitele a jeho zástupce,

c) spravovat majetek Kanceláře,

d) schvalovat vnitřní organizační předpisy Kanceláře a jejich změny,

e) schvalovat zřízení nebo zrušení sekcí Kanceláře,

f) zajišťovat publikační, dokumentační a jiné činnosti související s působností Kanceláře.

(3) Správní rada rozhoduje většinou svých členů, schází se zpravidla jednou měsíčně, zasedání svolává její předseda nebo místopředseda.

§ 22

Kontrolní komise

(1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem Kanceláře. Kontrolní komise dohlíží na výkon působnosti správní rady, na výkon činností Kanceláře a její hospodaření, a zda členové Kanceláře platí příspěvky ve stanovené lhůtě a výši.

(2) Kontrolní komise má 3 členy a ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. Člen kontrolní komise nesmí být současně členem správní rady, v pracovním poměru nebo v poměru jemu naroveň postaveném ke Kanceláři a ani statutárním orgánem nebo jeho členem, ani členem dozorčího orgánu, ani prokuristou člena Kanceláře.

(3) Za účelem výkonu kontroly musí Kancelář členům kontrolní komise poskytnout potřebné doklady a pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech. Stejné povinnosti mají členové Kanceláře, jestliže předmětem kontroly je výše příspěvku placeného tímto členem Kanceláře.

(4) Svá zjištění oznamuje kontrolní komise správní radě, která je povinna je projednat a o projednání a o přijatých opatřeních informovat Českou národní banku.

§ 23

Výkonný ředitel

Výkonný ředitel je oprávněn činit právní úkony k zabezpečení působnosti Kanceláře, v době mezi zasedáními správní rady přijímat veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti Kanceláře, pokud správní rada neurčí jinak.

§ 24

Garanční fond

(1) Garanční fond se tvoří z pojistného za hraniční pojištění podle § 14, z příspěvků pojistitelů podle § 18 odst. 5, z přijatých náhrad podle § 24 odst. 7 a 9 a z přijatých příspěvků podle § 24c.

(2) Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému

a) plnění za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba; plnění za škodu na věci nebo ušlém zisku vzniklém v souvislosti se škodou na věci poskytne Kancelář pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná škoda na zdraví a pokud škoda podle § 6 odst. 2 písm. b) nebo ušlém zisku přesáhla 10 000 Kč,

b) plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona,

c) plnění za škodu způsobenou provozem tuzemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu,

d) plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna hraničním pojištěním,

e) plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění,

f) náhradní plnění podle § 24a a 24b, a to v rozsahu, v jakém je Kancelář povinna plnit podle písmen a) až c),

g) plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona a ke škodné události došlo ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno.

(3) Za závažnou škodu na zdraví podle odstavce 2 písm. a) se považuje usmrcení nebo těžká újma na zdraví, anebo škoda na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění poškozeného.

(4) Poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce písm. b), c) a g) proti Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9). Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b), c) a g) se považuje za pohledávku, na kterou se podle zvláštního právního předpisu22c) hledí jako na přihlášenou.

(5) Podmínkou vzniku práva poškozeného na plnění z garančního fondu podle odstavce 2 písm. a) je šetření škodné události Policií České republiky.

(6) Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 5, § 7 až 10).

(7) Vznikne-li mezi Kanceláří a pojistitelem, popřípadě ministerstvem v případech uvedených v § 11, spor o tom, kdo má poškozenému plnit, poskytne poškozenému úhradu prokázané škody Kancelář. Pokud z dalšího šetření vyplyne, že plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojistitelem, popřípadě ministerstvem, je pojistitel, popřípadě ministerstvo, povinen Kanceláři poskytnuté plnění nahradit.

(8) Nejvyšší hranicí plnění podle odstavce 2 písm. a) až c) a g) při jedné škodné události jsou limity pojistného plnění uvedené v § 3a odst. 2.

(9) Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři právo vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a), b) a g), na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva; odpovídá-li za škodu více osob, pak za takovou pohledávku Kanceláře odpovídají tyto osoby společně a nerozdílně. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič pouze tehdy, pokud za škodu odpovídá. Nelze-li určit provozovatele, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

(10) Z garančního fondu se neposkytuje plnění za

a) škodu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti, nejedná-li se o úhradu podle odstavce 7,

b) škody podle § 7,

c) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením způsobené provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba.

(11) Pokud Kancelář pověří vyřízením případu podle odstavce 2 nebo 9 člena Kanceláře, samostatného likvidátora pojistných událostí nebo jinou osobu, poskytne jim všechny údaje pro jeho vyřízení včetně nezbytných osobních údajů.

22c) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Náhradní plnění z garančního fondu

§ 24a

(1) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění, jestliže

a) pojistitel nesplnil povinnost ve lhůtě podle § 9 odst. 3,

b) pojistitel se sídlem v jiném členském státě, než je Česká republika, neustanovil v České republice škodního zástupce podle § 9b, nebo

c) pojišťovna neustanovila v České republice škodního zástupce podle § 9c.

(2) Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky v případě škodné události způsobené provozem vozidla, pokud

a) pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z jeho provozu byla uzavřena u pojistitele provozujícího pojištění odpovědnosti na základě práva dočasně poskytovat služby,

b) se jedná o vozidlo s obvyklým stanovištěm v České republice a

c) škodná událost vznikla na území členského státu, nebo na území jiného státu podle § 6 odst. 5 nebo 6.

(3) Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. c) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky v případě škodné události způsobené provozem vozidla, pokud

a) pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z jeho provozu byla uzavřena u pojišťovny podle § 9c,

b) se jedná o vozidlo s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě než České republice a

c) škodná událost vznikla na území členského státu, nebo na území třetího státu, jehož kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(4) Náhradní plnění poskytuje Kancelář poškozenému na základě jeho písemné žádosti.

(5) Poškozený nemá proti Kanceláři právo na náhradní plnění, jestliže

a) již předložil žádost o náhradu škody přímo pojistiteli podle § 9b odst. 1, který uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, nebo přímo škodnímu zástupci pojistitele podle § 9b a jestliže do 3 měsíců ode dne předložení této žádosti obdržel vyjádření některého z nich,

b) již předložil žádost o náhradu škody přímo pojišťovně podle § 9c, která uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, nebo přímo škodnímu zástupci této pojišťovny podle § 9c a jestliže do 3 měsíců ode dne předložení této žádosti obdržel vyjádření některého z nich, nebo

c) bylo v dané věci zahájeno soudní řízení přímo proti pojistiteli podle § 9b odst. 1 nebo proti pojišťovně podle § 9c.

(6) Kancelář je povinna poškozenému plnit nebo sdělit důvody, pro které plnění snížila nebo odmítla, do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o náhradní plnění. Tuto žádost odloží, pokud do doby jejího vyřízení pojistitel podle § 9b odst. 1, anebo pojišťovna podle § 9c přímo nebo prostřednictvím ustanoveného škodního zástupce podle § 9b nebo § 9c poskytne poškozenému náhradu vzniklé škody nebo mu sdělí důvody, pro které svoje plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit.

(7) Kancelář bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o náhradní plnění písemně sdělí

a) pojistiteli podle § 9b odst. 1 nebo pojišťovně podle § 9c nebo jejich škodnímu zástupci podle § 9b nebo § 9c,

b) orgánu pověřenému vyřizováním žádostí o náhradní plnění v členském státě sídla pojišťovny podle § 9c, která uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda, nebo

c) osobě, která za škodu odpovídá, je-li známa, že obdržela žádost od poškozeného a že tuto žádost vyřídí do 2 měsíců ode dne jejího obdržení.

(8) Kancelář má právo na náhradu vyplacené částky náhradního plnění od orgánu pověřeného vyřizováním žádostí o náhradní plnění v členském státě sídla pojišťovny podle § 9c, která uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda.

(9) Výplatou náhradního plnění přecházejí práva poškozeného vůči osobě, která způsobila škodu, nebo vůči jejímu pojistiteli podle § 9a nebo § 9b odst. 1, anebo její pojišťovně podle § 9c na Kancelář.

(10) Jestliže příslušný orgán jiného členského státu, než je Česká republika, poskytl v souladu s právem Evropských společenství27) náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomtéž členském státě a uplatnil své právo na náhradu tohoto plnění proti Kanceláři, Kancelář takto uplatněné právo uspokojí bez zbytečného odkladu za předpokladu, že vozidlo, jehož provozem byla způsobena škoda, mělo v době vzniku škodné události obvyklé stanoviště na území České republiky.

27) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES.

§ 24b

(1) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky také tehdy, jestliže

a) není možné zjistit vozidlo, jehož provozem byla na území jiného členského státu, než je Česká republika, způsobena škoda, nebo

b) do 2 měsíců ode dne vzniku škody způsobené provozem vozidla na území jiného členského státu, než je Česká republika, není možné zjistit pojišťovnu, které vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění za tuto škodu.

(2) Kancelář má právo na náhradu vyplacené částky náhradního plnění podle odstavce 1

a) vůči garančnímu fondu v členském státě, ve kterém došlo ke škodě, jestliže nelze zjistit vozidlo, jehož provozem byla škoda způsobena,

b) vůči garančnímu fondu členského státu, ve kterém došlo ke škodě, jestliže byla škoda způsobena provozem vozidla, které má obvyklé stanoviště na území jiného než členského státu,

c) vůči garančnímu fondu v členském státě, na jehož území má vozidlo, jehož provozem byla škoda způsobena, obvyklé stanoviště, jestliže nelze zjistit pojišťovnu, které vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění za škodu způsobenou takovým vozidlem.

(3) Ustanovení § 24a odst. 9 a 10 platí v případě náhradního plnění podle odstavce 1 obdobně.

§ 24c

(1) Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel27a) v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d).

(2) Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu.

(3) Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3.

(4) Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem.

(5) Úhradou příspěvku není dotčena povinnost podle § 1 odst. 2, § 3 odst. 2 a § 15 odst. 5, ani právo Kanceláře podle § 24 odst. 9.

(6) Adresu podle odstavce 4 sdělí Kanceláři na její žádost příslušný orgán evidence, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

27a) § 4 odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 56/2001 Sb.

§ 25

Výkon dohledu nad činností Kanceláře

(1) Činnost Kanceláře podle § 18 odst. 2 písm. a), b), d) a f) podléhá dohledu, který vykonává Česká národní banka podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

(2) Při výkonu dohledu může Česká národní banka ukládat Kanceláři opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jestliže Kancelář nesplní uložená opatření ve lhůtě stanovené Českou národní bankou nebo jestliže se v její činnosti tyto nedostatky opakují, může Česká národní banka uložit Kanceláři pokutu, a to do výše 10 milionů Kč.

10) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

Oddíl čtvrtý

Společná a přechodná ustanovení

§ 26

Společná ustanovení

(1) Je-li vozidlo ve spoluvlastnictví více osob, plní povinnosti podle tohoto zákona ten ze spoluvlastníků, který k tomu byl spoluvlastníky vozidla písemně pověřen. Nebyl-li nikdo ze spoluvlastníků písemně pověřen, plní povinnosti podle věty první všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. V případě zániku právnické osoby povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona vykonává její právní nástupce, zaniká-li právnická osoba bez právního nástupce, likvidátor. Probíhá-li insolvenční řízení, v němž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka vozidla, vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona po svém ustanovení insolvenční správce, jestliže na něj přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou vlastníka vozidla.

(2) V případě smrti vlastníka vozidla vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona až do okamžiku nabytí právní moci usnesení o nabytí dědictví jeho dědic, v případě více dědiců ten, který k tomu byl ostatními dědici pověřen. Nebyl-li nikdo pověřen, pak tyto povinnosti vykonává správce dědictví. Nebyl-li nikdo z více dědiců pověřen ani nebyl určen správce dědictví, vykonávají povinnosti vlastníka vozidla dědici společně a nerozdílně. V případě smrti pojistníka přecházejí práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti do doby nabytí právní moci usnesení o nabytí dědictví na dědice společně a nerozdílně.

§ 26a

Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo městským částem podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

Přechodná ustanovení

§ 27

(1) Pojistná smlouva může být uzavřena s účinností nejdříve od 1. ledna 2000.

(2) Povinnost podle § 1 odst. 2 vzniká dnem 1. ledna 2000.

(3) U škodných událostí, které nastaly před 1. lednem 2000, a nároků z nich vzniklých se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(4) Pojistitel, který před 1. lednem 2000 uzavřel s pojistníkem pojistnou smlouvu týkající se vozidla, které bylo vzato do evidence vozidel před 1. lednem 2000, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení kalendářního měsíce předat Kanceláři přehled o dokladech o pojištění vydaných za celý předchozí kalendářní měsíc a o údajích v nich obsažených.

§ 28

(1) Ministerstvo svolá do 4 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona první shromáždění všech členů Kanceláře.

(2) Náklady na činnost Kanceláře v roce 1999 uhradí její členové formou mimořádného příspěvku, jehož výši určí shromáždění členů na svém prvním zasedání. Tento příspěvek je splatný do jednoho měsíce ode dne, kdy byl shromážděním členů stanoven.

(3) Výše prostředků garančního fondu musí činit nejméně

a) k 1. lednu 2000 3 % z celkového objemu pojistných plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla23) (dále jen „zákonné pojištění“) vyplacených v roce 1998,

b) k 1. lednu 2001 5 % z celkového objemu vyplacených pojistných plnění ze zákonného pojištění vyplacených v roce 1999,

c) k 1. červenci 2001 20 % z celkového objemu plnění vyplacených z garančního fondu v předchozím účetním období.

23) § 13 a 14 zákona č. 56/2001 Sb.

§ 29

(1) Práva a povinnosti České pojišťovny a. s. vzniklé ze zákonného pojištění přecházejí dnem 1. ledna 2000 na Kancelář. Tato práva a povinnosti uplatňuje a vykonává jménem a na účet Kanceláře Česká pojišťovna a. s., a to včetně zastupování Kanceláře před soudy při rozhodování o právech či povinnostech ze zákonného pojištění, zejména v souvislosti s poskytováním náhrad poškozeným a uplatňováním práva na náhradu vyplacených částek proti pojištěným. Pro účely dohody s poškozeným podle § 449a občanského zákoníku se v těchto případech Kancelář považuje za povinnou osobu i tehdy, když poškozený nemá přímý nárok na plnění proti Kanceláři. O této činnosti vede Česká pojišťovna a. s. účetní evidenci odděleně od účetní evidence o ostatní činnosti.

(2) Česká pojišťovna a. s. převede do posledního dne měsíce následujícího po ověření účetní závěrky za rok 1999 auditorem na zvláštní účet Kanceláře částku odpovídající výši prostředků technických rezerv vytvořených z pojistného za zákonné pojištění přijatého do 31. prosince 1999 po odpočtu výše pojistného plnění vyplaceného ze zákonného pojištění od 1. ledna 2000 k datu převodu. Prostředky uložené na tomto účtu lze použít pouze na úhradu závazků ze zákonného pojištění a nákladů s jejich vyřízením spojených. Pokud k tomu prostředky na tomto účtu nepostačují, úhrada závazků ze zákonného pojištění a nákladů s jejich vyřízením spojených jde na vrub Kanceláře.

(3) Česká pojišťovna a. s. je povinna předat do jednoho měsíce po prvním zasedání shromáždění členů Kanceláře databázi osob, které k tomuto datu uhradily pojistné za zákonné pojištění v roce 1999, a statistické údaje o vývoji zákonného pojištění za posledních 5 let.

(4) Česká pojišťovna a. s. předloží Kanceláři vždy do 31. března běžného roku zprávu o činnosti podle odstavce 1 věty druhé a její vyúčtování.

(5) Činnost Kanceláře a České pojišťovny a. s. podle odstavců 1 až 4 podléhá výkonu dohledu nad pojišťovnictvím podle zvláštního právního předpisu,10) přičemž ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu se pro výkon dohledu nad touto činností Kanceláře a České pojišťovny a. s. použijí obdobně.

10) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

POJISTNÁ SMLOUVA

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 1

Předmět právní úpravy

(1) Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen „soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.1)

(2) Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

1) Například zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

Pojistná smlouva

Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nahodilou skutečností skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku,

b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění,

c) pojistnou dobou doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno,

d) zájemcem osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem,

e) účastníkem soukromého pojištění pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které ze soukromého pojištění vzniklo právo nebo povinnost,

f) pojistitelem právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona,2)

g) pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu,

h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje,

i) oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění,

j) obmyšleným osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného,

k) skupinovým pojištěním soukromé pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíže vymezených v pojistné smlouvě, jejichž totožnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa,

l) pojistným nebezpečím možná příčina vzniku pojistné události,

m) pojistným rizikem míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím,

n) pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím,

o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat,

p) pojistným úplata za soukromé pojištění,

r) běžným pojistným pojistné stanovené za pojistné období,

s) pojistným obdobím časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné,

t) jednorázovým pojistným pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno,

u) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění,

v) časovou cenou cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem,

w) novou cenou cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu,

x) odkupným část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění,

y) čekací dobou doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi,

z) pojištěním škodovým soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události,

aa) pojištěním obnosovým soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody,

bb) pojistnou smlouvou uzavřenou formou obchodu na dálku v souladu s právem Evropských společenství3) pojistná smlouva uzavřená s výhradním použitím jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku,4)

cc) trvalým nosičem dat nástroj, který umožňuje uchování informací tak, aby mohly být k dispozici během doby přiměřené účelu informace, a reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,

dd) volným poskytováním služeb provozování pojišťovací činnosti na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“), než je členský stát sídla pojistitele, na základě povolení uděleného orgánem dohledu členského státu sídla pojistitele, aniž by tato činnost měla charakter trvalé přítomnosti pojistitele na území členského státu, kde tyto služby poskytuje.

2) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

3) Směrnice 2002/65/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. září 2002 o uvádění spotřebitelských finančních služeb na trh na dálku a kterou se mění směrnice Rady 90/619/EHS a směrnice 97/7/ES a 98/27/ES.

4) § 53 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

(1) Pojistná smlouva obsahuje vždy

a) určení pojistitele a pojistníka,

b) určení oprávněné osoby,

c) určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové,

d) vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události,

e) výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové,

f) vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena,

g) v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.

(2) Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby při uzavírání a změně pojistné smlouvy a identifikační údaje o těchto osobách vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí

a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, popřípadě obchodní firma,

b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo osoby.

(3) Identifikační údaje podle odstavce 2 musí být uvedeny v pojistné smlouvě a v pojistce.

(4) Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

(5) Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

§ 5

Povinné pojištění

(1) Je-li zvláštním právním předpisem stanovena osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu (dále jen „povinné pojištění“), lze se v pojistné smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto zákona, jen pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis připouští a nedojde-li tím ke snížení rozsahu soukromého pojištění stanoveného zvláštním právním předpisem.

(2) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby.

(3) Z takto uzavřené pojistné smlouvy může pojistitel odmítnout poskytnutí pojistného plnění pouze v případě uvedeném v tomto zákoně [§ 24 odst. 1 písm. b)], pokud se na uvedení nepravdivých nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů nebo na uvedení vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů výlučně podílel poškozený nebo s jeho vědomím jiná osoba.

(4) Pojištěný je povinen nahradit pojistiteli vyplacené pojistné plnění, jehož poskytnutí nemohl pojistitel z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3 odmítnout.

§ 6

Některá ustanovení o uzavření pojistné smlouvy

(1) K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do 1 měsíce nebo, je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy lékařská prohlídka, do 2 měsíců ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento návrh obdržela.

(2) Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno.

(3) Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá strana k novému návrhu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i pro návrh na změnu pojistné smlouvy.

(5) Soukromé pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později.

(6) Lze dohodnout, že se soukromé pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat.

§ 7

Forma právních úkonů

(1) Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění). Ostatní právní úkony týkající se pojištění musí mít písemnou formu, není-li dále stanoveno jinak nebo není-li jinak dohodnuto v pojistné smlouvě.

(2) Každá ze stran musí obdržet alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy. To platí i pro změnu pojistné smlouvy, pro kterou je stanovena písemná forma.

(3) Pojistná smlouva týkající se velkých pojistných rizik podle zákona upravujícího pojišťovnictví4a) musí být uzavřena písemně. Řídí-li se tato smlouva nebo její část tímto zákonem, použijí se jeho ustanovení přiměřeně s ohledem na charakter pojistného rizika, nestanoví-li tento nebo jiný zákon jinak.

4a) § 131 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

§ 8

Promlčení

Právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.

§ 9

Pojistka

(1) Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

(2) Nebyla-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat nejméně číslo pojistné smlouvy, náležitosti uvedené v § 4 odst. 1 a 2 a případná ujednání odchylná od pojistných podmínek. V ostatních případech musí pojistka obsahovat nejméně určení smluvních stran, číslo pojistné smlouvy, pojistné nebezpečí, pojistnou dobu a dobu platnosti pojistné smlouvy.

(3) Dojde-li ke ztrátě, poškození nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Vzniká-li podle pojistné smlouvy povinnost předložit k uplatnění práva na pojistné plnění pojistku, může pojistitel požadovat, aby se původní pojistka před vydáním druhopisu umořila.

§ 10

Pojištění cizího pojistného rizika

(1) Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu na pojistné riziko pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka (dále jen „pojištění cizího pojistného rizika“).

(2) Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného rizika.

(3) Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, jestliže prokáže splnění povinnosti podle odstavce 2 a jestliže prokáže, že mu byl k přijetí pojistného plnění dán souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám.

(4) Zemře-li nebo zanikne-li bez právního nástupce pojistník, který sjednal pojištění cizího pojistného rizika, vstupuje pojištěný do soukromého pojištění namísto pojistníka, a to dnem, kdy pojistník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, nestanoví-li pojistná smlouva jinak.

§ 11

Pojištění ve prospěch třetí osoby

Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Ustanovení občanského zákoníku o smlouvě ve prospěch třetí osoby se v takovém případě použijí obdobně. Souhlas třetí osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění.

Pojistné

§ 12

(1) Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.

(3) Na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného.

§ 13

(1) Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

(2) Nastala-li pojistná událost, v důsledku které soukromé pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě pojistiteli za celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno. To platí, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak nebo nebylo-li jinak dohodnuto.

(3) Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak.

(4) Pokud pojistník se změnou výše pojistného podle odstavce 3 nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl; v tomto případě pak soukromé pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit.

(5) Pojistitel je oprávněn započíst proti pojistnému plnění, s výjimkou pojistného plnění z povinného pojištění, dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky ze soukromého pojištění.

(6) Pojistitel je povinen přijmout splatné pojistné a jiné splatné pohledávky ze soukromého pojištění vyplývající z pojistné smlouvy též od zástavního věřitele pojistníka nebo od oprávněné osoby či od pojištěného. Další práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění

§ 13a

Zásada rovného zacházení

Práva a povinnosti vznikající ze soukromého pojištění nesmějí být v rozporu se zásadou rovného zacházení4b). V rozporu se zásadou rovného zacházení není použití pohlaví, věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných a přesných pojistně matematických a statistických údajích a je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený. Náklady související s těhotenstvím a mateřstvím nesmějí vést k rozdílům ve výši pojistného a výpočtu pojistného plnění.

4b) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

§ 14

(1) Pojistník a pojištěný jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění. To platí i v případě, že jde o změnu soukromého pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi a pojištěnému.

(2) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě. Není-li pojistník současně pojištěným, má tuto povinnost pojištěný; je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má tuto povinnost oprávněná osoba.

(3) S výjimkou případů stanovených v tomto nebo zvláštním zákoně nemá oprávněná osoba právo na pojistné plnění, jestliže pojistnou událost způsobila úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba.

§ 15

(1) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika. V případě pojištění cizího pojistného rizika má tuto povinnost pojištěný.

(2) Jestliže se v pojistné době pojistné riziko podstatně sníží, je pojistitel povinen úměrně tomuto snížení snížit pojistné, a to s účinností ode dne, kdy se o snížení pojistného rizika dozvěděl.

(3) Jestliže se v době trvání soukromého pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, vzniká pojistiteli právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, navrhnout změnu pojistné smlouvy ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo. Pojistník je povinen se k tomuto návrhu vyjádřit do 1 měsíce ode dne jeho doručení, nebylo-li dohodnuto jinak.

(4) Nesouhlasí-li pojistník se změnou pojistné smlouvy nebo nevyjádří-li se k této změně ve lhůtě podle odstavce 3, má pojistitel právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy, nebo ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka podle odstavce 3. V takovém případě soukromé pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.

(5) Jestliže se v době trvání soukromého pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by za těchto podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel, má právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika. V takovém případě soukromé pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.

(6) Jestliže pojistitel ve stanovené lhůtě pojistnou smlouvu nevypověděl a ani nepředložil návrh na její změnu, nemůže se dodatečně dovolávat důsledků zvýšení pojistného rizika, nestanoví-li pojistná smlouva jinak.

(7) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nepoužije u pojištění osob v případech, kdy se pojistné riziko mění v průběhu doby trvání soukromého pojištění a kdy je tato změna promítnuta ve výpočtu pojistného.

§ 16

(1) Pojistitel je povinen po oznámení události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit.

(2) Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je pojistitel povinen ukončit šetření do 3 měsíců po tom, co mu byla tato událost podle odstavce 1 oznámena. Nemůže-li ukončit šetření ve lhůtě podle věty prvé, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůtu podle věty prvé lze dohodou prodloužit. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného.

(4) Pokud byly náklady šetření podle odstavce 1, vynaložené pojistitelem, vyvolány nebo zvýšeny porušením povinností účastníků soukromého pojištění, má pojistitel právo požadovat na tom, kdo povinnost porušil, přiměřenou náhradu.

§ 17

Následky porušení povinností

(1) Porušil-li při sjednávání soukromého pojištění nebo při změně pojistné smlouvy pojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Pokud mělo porušení povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, může pojistitel pojistné plnění snížit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) V případě, že nebyla splněna povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a pojistitel na základě svého zjištění pojistnou smlouvu vypověděl, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, ve kterém došlo k zániku soukromého pojištění; jednorázové pojistné náleží pojistiteli v tomto případě celé.

§ 18

Přerušení soukromého pojištění

(1) Soukromé pojištění může být během pojistné doby přerušeno. Za dobu přerušení soukromého pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí, které nastaly v době přerušení soukromého pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi.

(2) Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

(3) V pojistné smlouvě lze dohodnout podmínky, za kterých může být soukromé pojištění přerušeno.

(4) Doba přerušení soukromého pojištění se započítává do pojistné doby.

(5) Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní pojištění, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Díl 2

Zánik soukromého pojištění

§ 19

Uplynutí doby

(1) Soukromé pojištění zaniká uplynutím pojistné doby.

(2) U soukromého pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno, soukromé pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání soukromého pojištění nemá zájem. Pokud soukromé pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

§ 20

Nezaplacení pojistného

Nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

§ 21

Dohoda

Pojistitel a pojistník se mohou na zániku soukromého pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamžik zániku soukromého pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazků.

§ 22

Výpověď

(1) Je-li sjednáno soukromé pojištění s běžným pojistným, zaniká soukromé pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná.

(2) Pojistitel nebo pojistník mohou soukromé pojištění vypovědět do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.

(3) Pojistitel nebo pojistník mohou soukromé pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.

(4) Pojistník může soukromé pojištění vypovědět do 1 měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části podle zvláštního právního předpisu5) nebo do 1 měsíce ode dne zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele.6) Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.

(5) Pojistitel nemůže podle odstavců 1 a 3 vypovědět životní pojištění.

5) § 32 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

6) § 33 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

§ 23

Odstoupení

(1) Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.

(2) Stejné právo odstoupit od pojistné smlouvy jako pojistitel má, za podmínek podle odstavce 1, i pojistník, jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného soukromého pojištění.

(3) Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již ze soukromého pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou soukromého pojištění. Pojistník nebo pojištěný, který není současně pojistníkem, popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného.

(4) Jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku, má pojistník právo bez udání důvodů odstoupit od pojistné smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy. Jedná-li se o pojištění spadající do odvětví životních pojištění podle zvláštního právního předpisu,7) je pojistník oprávněn odstoupit od smlouvy ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy obdržel sdělení o uzavření obchodu na dálku, nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy.

(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije na pojistné smlouvy spadající do pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého bydliště včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním, jestliže byly tyto smlouvy sjednány na dobu kratší než 1 měsíc.

(6) Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy podle odstavce 4, vrátit pojistníkovi zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již ze soukromého pojištění plnil, a pojistník nebo pojištěný, který není současně pojistníkem, popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného.

7) Část A přílohy č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

§ 24

(1) Nestanoví-li zákon jinak, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže

a) příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo

b) oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.

(2) Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne.

§ 25

Jiné důvody zániku soukromého pojištění

Soukromé pojištění zaniká dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota, nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, nestanoví-li tento zákon nebo pojistná smlouva jinak.

HLAVA II

ŠKODOVÉ POJIŠTĚNÍ A OBNOSOVÉ POJIŠTĚNÍ

Díl 1

Obecná ustanovení o škodovém pojištění

§ 26

Základní ustanovení

V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 27

Změna vlastnictví pojištěného majetku

(1) Nebylo-li dohodnuto jinak, soukromé pojištění, které se vztahuje k majetku, zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku.

(2) Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku vkladem do katastru nemovitostí, soukromé pojištění zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.

(3) Pokud bylo v pojistné smlouvě dohodnuto, že soukromé pojištění, které se vztahuje k majetku, nezaniká změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, ke kterému došlo v době trvání soukromého pojištění, musí pojistná smlouva současně stanovit, za jakých podmínek soukromé pojištění dále trvá, a upravit způsob přechodu práv a povinností ze soukromého pojištění. Nejsou-li tyto podmínky v pojistné smlouvě stanoveny, změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku soukromé pojištění zaniká.

§ 28

Hranice pojistného plnění

(1) Není-li tímto zákonem stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

(2) Jde-li o soukromé pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistitel je oprávněn při uzavření pojistné smlouvy přezkoumat hodnotu pojištěného majetku.

(3) Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění se v pojistné smlouvě stanoví i v případě, že se soukromé pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku podle odstavce 2 (zlomkové pojištění). Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v případě podle odstavce 2, jestliže tomu odpovídá pojistný zájem.

(4) V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud výše škody nepřesáhne hranici stanovenou v pojistné smlouvě. Lze také dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody způsobem stanoveným v pojistné smlouvě (spoluúčast).

(5) Hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Množné pojištění

§ 29

Vztahují-li se dvě nebo více soukromých pojištění na totéž pojistné riziko pojištěné pro stejné období, vzniká množné pojištění. Množné pojištění může vzniknout jako

a) soupojištění, které vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to za jediné pojistné,

b) souběžné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku, nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody, nebo

c) vícenásobné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

§ 30

Soupojištění

(1) V případě soupojištění pojistná smlouva určí, kdo je vedoucím pojistitelem.

(2) Vedoucí pojistitel stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, přejímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. Vedoucí pojistitel v tomto rozsahu jedná jménem ostatních pojistitelů. Způsob příjmu pojistného lze dohodnout i jinak.

(3) V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na právech a závazcích plynoucích ze soupojištění.

(4) Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v poměru výše svých podílů podle odstavce 3, nebylo-li dohodnuto jinak.

(5) Závazky ze soukromého pojištění, vyplývající ze soupojištění, musí být v případě likvidace pojistitele splněny stejně jako závazky vyplývající z jiných soukromých pojištění sjednaných tímto pojistitelem.

(6) V rámci soupojištění může být pojistná smlouva uzavřena mezi pojistníkem a více pojistiteli, kteří uzavřeli vzájemnou dohodu o společném postupu při soukromém pojištění určitých pojistných rizik, a to jménem a na účet všech pojistitelů. Tato dohoda o společném postupu musí určit vedoucího pojistitele podle odstavce 1 nebo plněním povinností stanovených tímto zákonem vedoucímu pojistiteli pověřit společný orgán k tomuto účelu vytvořený, nebo společně dohodnutého pojišťovacího zprostředkovatele kvalifikovaného pro vyšší stupeň odborné způsobilosti.

(7) S výjimkou pojištění velkých rizik podle zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví se od ustanovení tohoto paragrafu nelze v pojistné smlouvě odchýlit ani v případě, kdy se některý z pojistitelů účastní soupojištění prostřednictvím obchodní sítě založené v místě sídla pojistitele nebo prostřednictvím jeho pobočky, které se nacházejí v jiném členském státě než členském státě sídla pojistitele, nebo nachází-li se pojistné riziko v jiném členském státě nebo v České republice.

(8) Postup podle odstavců 2 a 6 nesmí být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.9)

§ 18 odst. 8 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).

9) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže).

§ 31

Vícenásobné pojištění

(1) Vznikne-li vícenásobné pojištění, je pojistník povinen oznámit to každému pojistiteli, uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v ostatních pojistných smlouvách, jakmile se dozví o vzniku vícenásobného pojištění.

(2) Jde-li o vícenásobné pojištění, je pojistitel, který obdržel oznámení o vzniku pojistné události jako první, povinen poskytnout pojistné plnění za celou škodu, nejvíce však do výše pojistné částky nebo limitu pojistného plnění sjednaného pojistnou smlouvou, kterou je vázán, a informovat o poskytnutí pojistného plnění ostatní pojistitele, o nichž se dozvěděl.

(3) Pojistitelé jsou povinni se mezi sebou bez zbytečného odkladu vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě, kterou jsou vázáni.

(4) Platí-li pro některé soukromé pojištění právo jiného státu než České republiky, může pojistitel, jenž je tímto právem vázán, uplatňovat nárok na vypořádání podle odstavce 3 jen tehdy, je-li sám podle tohoto práva k takovému vypořádání povinen.

(5) Nastala-li pojistná událost, nemůže pojistitel v neprospěch ostatních pojistitelů změnit nebo zrušit žádné soukromé pojištění, které sjednal a které náleží do vícenásobného pojištění.

§ 32

Zachraňovací náklady

(1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník

a) vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,

b) vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,

c) byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

(2) Pojistník má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s činností uvedenou v odstavci 1.

(3) Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.

(4) Vynaložil-li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba, která tyto náklady vynaložila nad rámec povinností stanovených zvláštním právním předpisem,10) má proti pojistiteli stejné právo na jejich náhradu jako pojistník.

(5) Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.

10) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 33

Přechod práv na pojistitele

(1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází výplatou plnění z pojištění toto právo na pojistitele, a to až do výše částek, které pojistitel ze soukromého pojištění oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, vyplatil.

(2) Přešlo-li na pojistitele právo podle odstavce 1, platí při jeho uplatňování přiměřeně ustanovení § 450 občanského zákoníku.

(3) Na pojistitele nepřecházejí práva uvedená v odstavci 1 proti osobám, které s oprávněnou osobou, pojištěným nebo osobou, která vynaložila zachraňovací náklady, žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na ni odkázány výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily pojistnou událost úmyslně.

(4) Oprávněná osoba, pojištěný nebo osoba, která vynaložila zachraňovací náklady, je povinna postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které jí v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo.

(5) Vzdala-li se oprávněná osoba, pojištěný nebo osoba, která vynaložila zachraňovací náklady, svého práva na náhradu škody nebo jiného obdobného práva nebo toto právo včas neuplatnila, anebo jinak zmařila přechod svých nároků na pojistitele, má pojistitel právo pojistné plnění snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat, nestanoví-li tento zákon jinak.

(6) Projeví-li se následky jednání uvedeného v odstavci 5 až po výplatě pojistného plnění, má pojistitel právo na vrácení vyplaceného pojistného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat.

Díl 2

Obecná ustanovení o obnosovém pojištění

§ 34

Základní ustanovení

(1) V případě pojistné události je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou.

(2) Základem pro stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená pojistníkem v pojistné smlouvě, která má být v případě vzniku pojistné události pojistitelem vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.

§ 35

Právo na náhradu škody

Právem vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody ani jiné právo proti tomu, kdo za škodu odpovídá.

§ 36

Pojistná smlouva a právo na redukci, odkupné nebo obnovení soukromého pojištění

Nestanoví-li tento zákon jinak, může pojistná smlouva určit, kdy z obnosového pojištění vzniká právo na redukci pojistné doby, na odkupné a na obnovení soukromého pojištění po redukci pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby.

HLAVA III

SOUKROMÉ POJIŠTĚNÍ VĚCI A JINÉHO MAJETKU

Díl 1

Obecná ustanovení o soukromém pojištění věci a jiného majetku

Základní ustanovení

§ 37

(1) Pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě.

(2) Soukromé pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové. Soukromé pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

(3) Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak, představuje pojistnou hodnotu majetku jeho obvyklá cena,11) kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota.

11) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

§ 38

(1) Je-li pojištěn soubor věcí a nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, vztahuje se soukromé pojištění na všechny věci, které k souboru náleží v okamžiku vzniku pojistné události. Ustanovení o pojistné částce a o limitu plnění, o pojistné hodnotě, o podpojištění a přepojištění se vztahují na celý pojištěný soubor.

(2) Vztahuje-li se soukromé pojištění na několik pojištěných souborů věcí, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění na každý soubor samostatně.

§ 39

(1) Pokud pojistník nebo oprávněná osoba zjistí po pojistné události nebo po výplatě plnění pojistitele, že se našel ztracený nebo odcizený majetek, kterého se pojistná událost týká, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli.

(2) Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, přechází na pojistitele vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, pokud v důsledku vzniku pojistné události na takovém majetku pojistitel poskytl pojistné plnění. Pojistitel je povinen nalezený pojištěný majetek převzít. Pokud v důsledku dohody uvedené v pojistné smlouvě vlastnické právo k nalezenému pojištěnému majetku nepřešlo na pojistitele, je oprávněná osoba povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat.

(3) Oprávněná osoba je povinna vyčkat s opravou majetku poškozeného pojistnou událostí nebo s odstraňováním zbytků majetku takto zničeného na pokyn pojistitele, nejdéle však po dobu stanovenou v pojistné smlouvě, pokud není potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve.

§ 40

Přepojištění

(1) Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku, může pojistník nebo pojistitel navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně.

(2) Pokud návrh na snížení pojistné částky nebude pojistitelem přijat ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení, soukromé pojištění zaniká uplynutím posledního dne této lhůty.

§ 41

Podpojištění

Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Díl 2

Pojištění právní ochrany

§ 42

(1) Pojištění právní ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto soukromým pojištěním v pojistné smlouvě dohodnutém rozsahu. Pojištění právní ochrany lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

(2) Pojistná smlouva musí zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů svobodu výběru jeho zástupce.

(3) Není-li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy, musí být toto soukromé pojištění uvedeno ve zvláštní části pojistné smlouvy uzavřené pro více pojistných rizik (sdružená pojistná smlouva), ve které se vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a uvede výše pojistného za toto soukromé pojištění.

(4) Pojistitel musí zabezpečit, aby

a) žádný z jeho zaměstnanců pověřených vyřizováním nároků z pojištění právní ochrany nebo právním poradenstvím v tomto odvětví soukromého pojištění nevykonával současně obdobnou činnost v jiném pojistném odvětví provozovaném pojistitelem, který pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany uzavřel. To platí i v případě, jestliže je tato obdobná činnost v jiném pojistném odvětví provozována jiným pojistitelem provozujícím neživotní pojištění, který je ve vztahu k pojistiteli, který pojistnou smlouvu týkající se pojištění právní ochrany uzavřel, osobou ovládanou nebo ovládající,

b) vyřizování nároků z pojištění právní ochrany prováděla osoba nezávislá na pojistiteli, uvedená v pojistné smlouvě, nebo

c) oprávněná osoba měla okamžikem, kdy jí vzniklo vůči pojistiteli právo na pojistné plnění, právo výběru svého zástupce k ochraně svých zájmů.

(5) Pojistitel je povinen uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu12) pro řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany. V pojistné smlouvě musí být uvedeno, že pojistník má právo požádat o uzavření rozhodčí smlouvy. Dojde-li při řešení sporu ke střetu zájmů nebo neshodě při urovnání sporu, je pojistitel povinen informovat pojištěného o jeho právu podle odstavce 2 a o možnosti řešit spor rozhodčím řízením.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahuje na

a) pojištění právní ochrany, které se týká provozu námořních plavidel nebo pojistných nebezpečí vznikajících v souvislosti s tímto provozem,

b) zastupování pojištěného, je-li taková činnost současně vykonávána ve vlastním zájmu pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu,

c) pojištění právní ochrany provozované pojistitelem jako doplněk k soukromému pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště.

12) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Díl 3

Pojištění odpovědnosti za škodu

Základní ustanovení pro pojištění odpovědnosti za škodu

§ 43

(1) Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

(2) Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému.

(3) Náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis13) nebo pojistná smlouva jinak.

(4) Je-li sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s vlastnictvím věci, pak toto soukromé pojištění se změnou vlastníka zaniká, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. Ustanovení § 27 odst. 2 se použije obdobně.

(5) Pojistitel je oprávněn zjišťovat v souvislosti se šetřením škodné události týkající se pojištění odpovědnosti za škodu údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti poškozeného. Nejedná-li se o smrt poškozeného, je ke zjišťování zdravotního stavu nutný souhlas poškozeného.14) Ustanovení § 50 odst. 1 o zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojistitelem se použije obdobně.

13) Například zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) § 9 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

§ 44

(1) Z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

(2) Nebyl-li v pojistné smlouvě rozsah pojistného plnění pojistitele omezen limitem pojistného plnění, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.

(3) Uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.

(4) Jednorázové odškodnění budoucích nároků v případě nároku na náhradu škody za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, na náhradu nákladů na výživu pozůstalých či jiného nároku majícího charakter opakovaného plnění může pojistitel, který nárok vyplácí z pojištění odpovědnosti za škodu povinné osoby, navrhnout oprávněné osobě formou jednorázové výplaty. Pro stanovení její výše použije pojistitel pojistně matematických metod. Dojde-li mezi oprávněnou osobou a pojistitelem k dohodě o této formě odškodnění, jsou jednorázovou výplatou vyrovnány tyto veškeré již vzniklé a budoucí nároky.

§ 45

(1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši.

(2) Škodnou událost je pojistitel oprávněn za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Současně je pojistitel oprávněn zabezpečit identifikaci poškozeného podle § 4 odst. 2.

(3) Pojištěný je povinen sdělit pojistiteli, že bylo proti němu v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před státním orgánem nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a informovat o průběhu a výsledcích řízení.

(4) Pojištěný v řízení o náhradě škody je povinen postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Náklady tohoto řízení vynaložené pojištěným hradí pojistitel.

§ 46

Právo pojistitele na náhradu pojistného plnění

(1) Jestliže pojištěný způsobí škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy pojištěný užil léky obsahující návykové látky nebo přípravky obsahující návykové látky, pokud tyto léky užil způsobem předepsaným lékařem a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu.

Díl 4

Pojištění úvěru a záruky

§ 47

(1) Pojištění úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky, které mohou pojištěnému vzniknout nesplácením poskytnutých peněžních prostředků dlužníkem uvedeným v pojistné smlouvě, popřípadě z jiného, v pojistné smlouvě dohodnutého důvodu.

(2) Pojištění záruky se sjednává pro případ plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce, jistoty nebo plnění z kauce nebo z jistoty nebo z jiného obdobného důvodu uvedeného v pojistné smlouvě.

(3) Pojištění úvěru nebo záruky lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

(4) Nárok na pojistné plnění zanikne, jestliže oprávněná osoba neoznámí pojistiteli vznik škodné události ve lhůtě stanovené v pojistné smlouvě. Ustanovení § 16 odst. 3 se pro pojištění úvěru nebo záruky nepoužije.

(5) Pojištění úvěru se státní podporou se řídí tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.15)

15) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Díl 5

Pojištění finančních ztrát

§ 48

(1) Předmětem pojištění finančních ztrát jsou vynaložené náklady, které vznikly v důsledku škodné události, nebo ušlý zisk anebo jiné finanční ztráty dohodnuté v pojistné smlouvě.

(2) Pojištění finančních ztrát lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

HLAVA IV

POJIŠTĚNÍ OSOB

Díl 1

Obecná ustanovení o pojištění osob

§ 49

Základní ustanovení o pojištění osob

(1) V pojištění osob lze pojistit fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby.

(2) Z pojištění osob má oprávněná osoba právo, aby jí byla vyplacena dohodnutá částka, nebo aby jí byl vyplacen dohodnutý důchod, anebo aby jí bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li pojistná událost podle odstavce 1.

§ 50

Právo pojistitele související se zjišťováním a přezkoumáním zdravotního stavu

(1) V pojištění osob je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného.14) Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.

(2) Bylo-li dohodnuto, že pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, je pojistitel oprávněn požadovat údaje o jeho zdravotním stavu a na základě souhlasu pojistníka přezkoumávat jeho zdravotní stav způsobem podle odstavce 1.

14) § 9 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

§ 51

Právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného

(1) Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, může pojistník určit obmyšleného jako oprávněnou osobu, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného měnit. Změna obmyšleného je účinná dnem doručení sdělení pojistiteli.

(2) Nebyl-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.

(3) Není-li osob uvedených v odstavcích 1 a 2, nabývají práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabývají práva na pojistné plnění osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. V případě zjištění, že dědicem je někdo jiný nebo je dědiců více, použije se obdobně ustanovení občanského zákoníku o ochraně oprávněného dědice.

(4) Vznikne-li právo na pojistné plnění několika osobám a nejsou-li jejich podíly určeny, má každá z nich právo na stejný díl.

§ 52

Souhlas pojištěného

(1) Je-li pojistník odlišný od pojištěného, může určit nebo změnit osobu obmyšleného nebo pohledávky ze soukromého pojištění postoupit nebo zastavit jen se souhlasem pojištěného.

(2) Uzavírá-li pojistník pojistnou smlouvu ve prospěch obmyšleného, je k uzavření takové pojistné smlouvy třeba souhlasu pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám. Souhlas pojištěného nebo zákonného zástupce se vyžaduje i v případě změny obmyšleného, změny podílů na pojistném plnění, bylo-li určeno více obmyšlených, a k vyplacení odkupného.

§ 53

Skupinové pojištění

(1) Pojistná smlouva o skupinovém pojištění nemusí obsahovat jména pojištěných, pokud jsou v době pojistné události určeni jiným způsobem vylučujícím pochybnosti. Pro uzavření takové pojistné smlouvy není třeba souhlasu pojištěných.

(2) V případě skupinového pojištění se nepoužije ustanovení § 52 odst. 2.

Díl 2

Životní pojištění

§ 54

Základní ustanovení pro životní pojištění

(1) V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby.

(2) Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové.

(3) Nelze sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, která by nastala do 3 let jeho věku, nebo pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte.

§ 55

Uvedení nesprávného data narození nebo nesprávného pohlaví

(1) Pokud pojistník uvedl nesprávné datum narození nebo pohlaví pojištěného a v důsledku toho bylo pojistitelem chybně stanoveno pojistné, pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka, je pojistitel oprávněn pojistné plnění z této smlouvy snížit v poměru výše pojistného, které bylo placeno, k výši pojistného, které by bylo placeno, kdyby pojistník uvedl správné datum narození nebo pohlaví pojištěného.

(2) Bylo-li v důsledku nesprávně uvedených údajů o datu narození nebo pohlaví pojištěného placeno vyšší pojistné, je pojistitel povinen upravit jeho výši počínaje pojistným obdobím následujícím po pojistném období, ve kterém se správné údaje dozvěděl. Pojistné placené za následující pojistná období se snižuje o přeplatek pojistného, v případě jednorázového pojistného je pojistitel povinen přeplatek pojistného pojistníkovi bez zbytečného odkladu vrátit.

(3) Zjistí-li pojistitel v době trvání soukromého pojištění, že pojistník uvedl nesprávné datum narození pojištěného, je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy, jestliže by s pojistníkem v případě správně uvedeného data narození pojištěného v době uzavření pojistné smlouvy za daných podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel.

§ 56

Výluka ze soukromého pojištění

V případě sebevraždy pojištěného je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění jen tehdy, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející sebevraždě, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

§ 57

Redukce pojistné částky, snížení ročního důchodu a redukce pojistné doby

(1) Pokud bylo za soukromé pojištění zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě a pokud nebylo po uplynutí této doby další běžné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se takové soukromé pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (redukce pojistné částky) nebo na snížený roční důchod, a to bez povinnosti platit běžné pojistné.

(2) Pokud redukovaná pojistná částka nebo snížený roční důchod jsou menší než limity sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby pojištění (redukce pojistné doby), jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká, nebylo-li dohodnuto jinak.

(3) K redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo k redukci pojistné doby dojde prvního dne po uplynutí lhůty, jejímž uplynutím by jinak soukromé pojištění zaniklo pro neplacení pojistného.

(4) Pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu za běžné pojistné, zaniká pro neplacení pojistného bez nároku na redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo redukci pojistné doby.

§ 58

Odkupné

(1) Pokud bylo v životním pojištění sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za 2 roky nebo jde-li o soukromé pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo jde-li o soukromé pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistných podmínkách stanoveno jinak. Výplatou odkupného soukromé pojištění zaniká. Odkupné je splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.

(2) Pojistník má právo kdykoliv během trvání soukromého pojištění požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka včetně jejího výpočtu.

(3) Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, ani u jiného soukromého pojištění, z něhož se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu.

§ 59

Obnovení podmínek soukromého pojištění po redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby

Bylo-li tak dohodnuto, může pojistník za podmínek stanovených v pojistné smlouvě požadovat, aby redukovaná pojistná částka nebo výše ročního důchodu byla opět zvýšena na původní výši nebo redukovaná pojistná doba prodloužena na původní délku.

Díl 3

Úrazové pojištění

§ 60

Základní ustanovení pro úrazové pojištění

(1) Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové.

(2) Úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání soukromého pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt.

§ 61

Právo pojistitele na odmítnutí pojistného plnění nebo jeho snížení

Pojistitel má právo

a) odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví,

b) snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky pojištěným, a okolnosti, za kterých k úrazu došlo, to odůvodňují; měl-li však takový úraz za následek smrt pojištěného, sníží pojistitel plnění jen tehdy, jestliže k tomuto úrazu došlo v souvislosti s jednáním pojištěného, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt. To neplatí, pokud látky podle věty prvé obsahovaly léky, které pojištěný užil způsobem předepsaným pojištěnému lékařem, a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku došlo k úrazu.

Díl 4

Pojištění pro případ nemoci

§ 62

(1) V pojištění pro případ nemoci hradí pojistitel za pojištěného v rozsahu dohodnutém v pojistné smlouvě náklady na zdravotní péči vzniklé v důsledku nemoci nebo následku úrazu a úkonu souvisejících se zdravotním stavem pojištěného, zejména s nemocí, úrazem, těhotenstvím a preventivní nebo dispenzární péčí. V pojistné smlouvě lze dohodnout i jiné skutečnosti související se zdravotním stavem pojištěného, se kterými je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

(2) Pojištění pro případ nemoci lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové.

(3) Je-li pojištěným osoba, která není účastna veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu, a pojištění pro případ nemoci bylo sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, musí být pojistná smlouva uzavřena s nejméně jednoroční pojistnou dobou. Od takto uzavřené pojistné smlouvy nemůže pojistitel odstoupit nebo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, a to ani z důvodů uvedených v tomto zákoně.

(4) Byla-li sjednána čekací doba, nesmí přesáhnout 3 měsíce ode dne počátku soukromého pojištění; v případě porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad nesmí tato čekací doba přesáhnout 8 měsíců ode dne počátku soukromého pojištění; v pojištění pro případ ošetřovatelské péče nesmí tato čekací doba přesáhnout 3 roky ode dne počátku soukromého pojištění.

(5) Pro pojištění pro případ nemoci se ustanovení § 15 odst. 2 až 5 nepoužije.

HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Díl 1

Zvláštní ustanovení pro soukromé pojištění sjednávané v rámci členských států

§ 63

Soukromé pojištění v rámci volného poskytování služe

(1) V případě soukromého pojištění musí být zájemci sděleny informace nejméně v rozsahu uvedeném v § 66.

(2) Pojistník musí být pojistitelem po celou dobu trvání pojistné smlouvy týkající se soukromého pojištění průběžně informován o uzavřeném soukromém pojištění nejméně v rozsahu uvedeném v § 67.

(3) Závazky z pojistných smluv uzavřených v rámci volného poskytování služeb musí být v případě likvidace pojistitele uspokojovány stejným způsobem jako jiné závazky z pojistných smluv uzavřených pojistitelem.

§ 64

Povinné pojištění uložené členským státem

(1) Stanoví-li právní předpis členského státu povinné pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu s právními předpisy členského státu, které se týkají tohoto soukromého pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více členských států, platí pro pojistnou smlouvu právo členského státu, který povinné pojištění ukládá.

(2) Je-li v členském státě, který ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, uložena pojistiteli povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik soukromého pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojistiteli namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.

Díl 2

Informace poskytované zájemci a pojistníkovi

§ 65

Poskytování informací

(1) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny informace uvedené v § 66 a pojistníkovi musí být během trvání této smlouvy oznamovány informace uvedené v § 67.

(2) Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Tyto informace mohou být poskytnuty i v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito.

§ 66

Informace, které musí být zájemci oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy

(1) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o pojistiteli:

a) obchodní firma a právní forma pojistitele,

b) název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu,

c) adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu,

d) a jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností.

(2) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku:

a) definice všech pojištění a všech opcí,

b) doba platnosti pojistné smlouvy,

c) způsoby zániku pojistné smlouvy,

d) způsoby a doba placení pojistného,

e) způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy,

f) způsob určení výše odkupného,

g) informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno,

h) v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,

i) uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly,

j) podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat,

k) obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění,

l) způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní bankou,

m) právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva.

(3) Před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob uzavírané na dálku musí být zájemci sděleny také informace o

a) existenci daní nebo jiných poplatků, které nejsou hrazeny pojistitelem nebo jím nejsou ukládány,

b) zvláštních poplatcích za použití prostředku komunikace na dálku,

c) minimální délce trvání pojistné smlouvy,

d) jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem zájemce bude pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání smlouvy uzavřené na dálku a ve kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace podle tohoto ustanovení.

(4) Pojistitel je povinen informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané na dálku, že na vyžádání může obdržet další informace, a o povaze těchto informací.

(5) Pojistitel je povinen písemně informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, spojeného se standardním fondem kolektivního investování, vnitřním fondem pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou o

a) riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je možno tuto informaci získat,

b) neexistenci záruky návratnosti investice,

c) způsobu a rozsahu záruky, je-li dána,

d) předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, přičemž nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

(6) Pojistitel je povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění,

b) nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly.

(7) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být dány k dispozici zájemci na trvalém nosiči dat v dostatečné době před tím, než je zájemce pojistnou smlouvou vázán. Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojistné smlouvy uzavřené na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob komunikace na dálku.

§ 67

Informace, které musí být pojistníkovi oznámeny během trvání pojistné smlouvy

Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznámeny informace

a) o jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele, změně jeho právní formy nebo adresy jeho sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu,

b) uvedené v § 66 odst. 2 písm. a) až i) při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy, a

c) o každoročním stavu bonusů.

Před výpočtem daně si můžeme od základu daně odečíst maximálně:

Viz § 15 zákona o daních z příjmů.

Od roku 2011 je daňové zvýhodnění příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem a příspěvků na soukromé životní pojištění rozšířeno i na příspěvky institucím penzijního pojištění sídlícím v jiném členském státě EU, v Norsku či na Islandu.

Od ledna 2011 zaplacené úroky z úvěru na koupi stavebního pozemku můžeme použít jako položku snižující základ daně s podmínkou, že do čtyř let na takovém pozemku začneme stavět. Zrušena je neproveditelná podmínka, že při stavbě musíme využit úvěr na financování bytových potřeb.

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu,30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru53) poskytnutého bankou109) nebo pobočkou zahraniční banky109) anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu61) ani o změnu32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí

a) výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby,

b) koupě pozemku, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,

d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba61) a změna32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,

f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).

Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob,62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby32) nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.63) Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 3 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč, nebo

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období.

Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění základ daně snížen.

(6) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89) nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

(7) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.82) Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

(8) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání82a), pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

(9) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 9 sníží za zdaňovací období, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

4j) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.

14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.

55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.

56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.

58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu.

59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

82) § 18 a násl. zákoníku práce.

82a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.

115) § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

„Prostředky na individuálních penzijních účtech budou spravovat stávající penzijní fondy, projdou ale transformací a takzvaným přelicencováním,“ řekl po jednání ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Konečnou podobu reformy by měla schválit vláda příští středu.

Dobrovolných pět procent

Reforma umožní takzvaný dobrovolný opt-out, tedy vyvedení části peněz ze státního (průběžného systému). Půjde o vyvedení tří procent sociálního pojištění na soukromé individuální účty u penzijních společností.

Podmínkou však budou další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši dvou procent ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění.

„Výpadek příjmů na sociální pojištění bude financován zvýšenými příjmy ze sjednocené sazby DPH,“ říká Drábek bez bližších podrobností.

Koalice podle dřívějších informací plánuje sjednocení sazby DPH na úrovni kolem 20 procent. To by zdražilo zboží a služby zařazené dosud do snížené 10% sazby – zejména potraviny, nealkoholické nápoje, hromadnou dopravu, léky, ubytovací služby, výstavbu bytů a rodinných domů či vstupné na kulturní akce.

Grafika

Exkluzivně pro dvacetileté: čeká vás nuzná penze

Vstup do dobrovolného spoření bude dlouhodobě umožněn lidem mladším 35 let, původně se hovořilo o hranici 40 let věku. Své rozhodnutí pak nebudou moci zrušit ani ze systému vystoupit.

Lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, se budou moci rozhodnout ke vstupu do systému jen do 31. prosince 2012. „Na realizaci svého rozhodnutí budou mít šest měsíců, vstup do systému individuálních účtů jim bude umožněn právě v druhém pololetí roku 2012,“ dodává ministr.

Z kapitalizačního systému individuálních účtů budou vypláceny pouze doživotní penze. Nepůjde si tedy vybrat úspory jednorázově, což však nejde ani u státního (průběžného) systému.

Lidé si však budou moci zvolit k doživotní penzi výplatu penze pozůstalostní pro svého manžela či manželku maximálně po dobu tří let, případně rentu na dobu určitou. V průběhu spoření budou individuální úspory předmětem dědického řízení.

Stávající fondy zůstanou

Prostředky na individuálních penzijních účtech budou spravovat stávající penzijní fondy, jež projdou transformací a přelicencováním. Každý nový zájemce o správu individuálních penzijních úspor bude moci založit novou penzijní společnost, pokud splní zákonné požadavky.

Penzijní společnosti povinně nabídnou čtyři investiční profily včetně fondu investujícího výhradně do českých státních dluhopisů pro občany preferující jistotu státní garance.

„Systém stávajících dobrovolných úspor na stáří se státním příspěvkem bude zachován,“ říká Drábek. Zlepší se výrazně možnosti zhodnocování prostředků klientů oddělením majetku správce a účastníků.

Vláda slibuje, že trh finančních zprostředkovatelů bude přísně regulován tak, aby se minimalizovaly obchodní náklady penzijních společností a aby došlo k zprůhlednění vztahu poradce a jeho klienta.

autor PEK, AKTUÁLNĚ

2.  Důchodové pojištění

3.  Důchody v číslech

4.  Východiska důchodové reformy

5.  Koncepce důchodové reformy

1.  Základní principy důchod. pojištění

Podmínky nároku

= nejméně 25 let důchodového pojištění a dosažení důchodového věku

= nejméně 15 let důchodového pojištění a dosažení věku 65 let

= důch. věk pro vznik nároku na starob.důchod (§ 3 zák.č.155/1995 Sb.):

Doby pojištění – pojištěnec platí pojistné zejména:

= prac.poměr podle ZP a čl. poměr k družstvu (účast na nemoc. poj.)

= služební poměr některých povolání (policie, vězeňská služba atd.)

= činnost OSVČ (povinná nebo dobrovolná účast důchodovém pojištění)

= dohoda o pracovní činnosti (dohoda o provedení práce však ne !!!)

= výkon fce vyjmenovaných činitelů (soudci, zastupitelé, poslanci atd.)

Náhradní doby – pojištěnec pojistné neplatí zejména:

= 6 let studia po 18. roce,evidence u úřadu práce (započte se 80 % doby)

= základní vojenská služba, péče o dítě, péče o bezmocnou osobu atd.

(započte se plně)

Návrh MPSV počítá s tím, že po skončení spořicí fáze v privátních penzijních fondech by s odchodem člověka do penze měly být jeho úspory převedeny do životních pojišťoven. Ty by mu pak vyměřily důchod, který by každý měsíc pobíral až do své smrti.

V případě úmrtí výplata končí a není už nic, co by bylo předmětem dědictvíPetr Sulek z tiskového oddělení MPSV

„Tzn. v případě úmrtí výplata končí a není už nic, co by bylo předmětem dědictví,“ potvrdil Právu Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV.

Základním cílem důchodových systémů, zejména pak těch povinných, je podle něj poskytnutí přiměřeného zabezpečení ve stáří a toho se dosáhne nejlépe výplatou doživotního důchodu. „V případě, že by bylo umožněno prostředky vybrat jednorázově, přestal by systém plnit svoji základní funkci,“ dodal Sulek.

V současné době fondy v dobrovolném pilíři neplní právě tuto funkci dlouhodobého příjmu, protože drtivá většina lidí si naspořené prostředky vybírá ihned. To podle expertů jen potvrzuje, že doživotní penze není pro klienty atraktivní, protože obsahuje riziko předčasné smrti, a tím i propadnutí úspor.

Variant je více

Řada odborníků proto namítá, že stát by měl lidem, které možná přinutí spořit si povinně v soukromých fondech, nabídnout alespoň více variant, jak naložit se svými úsporami.

„Klient by si měl mít možnost vybrat ze dvou modelů. Jedním z nich je výplatní plán s dalším zhodnocováním zůstatku v penzijním fondu, kdy by čerpal po zákonem stanovenou minimální dobu měsíční splátky. Co nestihne vyčerpat, zdědí pozůstalí. Druhým scénářem je jednorázová výplata účelově vázaná na nákup doživotní anuity od životní pojišťovny,“ řekl Právu například sociolog Pavel Rusý, který je poradcem pro důchodovou reformu Věcí veřejných.

V rámci prvního scénáře by klient podle Rusého měl možnost výplatní fázi odložit např. z důvodu ekonomické soběstačnosti v mladším důchodovém věku. Výplatní plán by nebyl doživotní, nekryl by tedy „riziko přežití úspor“.

Navíc si nedělejme iluze: jestliže penzijním fondům dáme šanci vytvořit jen pro ně výhodný povinný kapitalizační pilíř, využijí v budoucnu každé příležitosti, aby těch pět procent ze mzdy zvedly o další procentní body, třeba až na 10 %. Tak to ve světě chodí – a tady jde o velký byznys. Potřeby a zájmy pojištěnců jdou stranou.profesor Jaroslav Vostatek

Umožňoval by ale změnu výplaty, takže pokud by člověk po čase zjistil, že je na tom stále zdravotně dobře, mohl by si výplatu upravit snížením částky a prodloužením doby pobírání. Navíc riziko dlouhověkosti by pokrýval důchod z průběžného systému.

Druhý scénář by proti tomu kryl riziko dlouhověkosti, ale případný zůstatek by nebyl předmětem pozůstalostního řízení. Důvodem pro dva scénáře je kromě možnosti volby i zvýšení důvěry klientů.

„Peníze, které v penzijním fondu naspořil, mu při výplatním plánu zůstanou v plné výši bez ohledu na délku života. Zároveň to umožní lidem, kteří by se obávali horší situace ve vyšším věku, aby měli zajištěn zdroj příjmu do konce života díky doživotní anuitě,“ dodal Rusý.

Podle profesora z Vysoké školy finanční a správní Jaroslava Vostatka například ve Švédsku u tzv. prémiové penze z povinného kapitalizačního pilíře (spoření ve výši 2,5 % ze mzdy) poskytuje důchod státní pojišťovna, která tento pilíř spravuje.

„U prémiových penzí je možnost výběru z několika produktů, včetně těch, které obsahují i pozůstalostní důchod,“ upozornil Vostatek. Jak dodal, takové produkty jsou potom přiměřeně dražší.

Výnosy stěží pokrývají inflaci

MPSV zatím nevysvětlilo, proč zhruba bilión korun, který si mají Češi v příštích 25 letech bez jakýchkoli záruk zhodnocení povinně naspořit v privátních penzijních fondech, by se měl při dalších těžko odhadnutelných nákladech následně přelít do životních pojišťoven, které by lidem úspory vyplácely. Podle Vostatka klienti takto ztratí zhruba 10 % z naspořených peněz, než kdyby penze poskytovala státní pojišťovna.

Někteří analytici už také varují, že žádný velký výnos z úspor v soukromých fondech, jejichž výkonnost za poslední finanční krize zachraňovaly mnohasetmiliardové injekce vlád v čele s Washingtonem, se ani v budoucnosti očekávat nedá.

„Průměrné roční zhodnocení penzijních fondů v ČR v letech 2000 až 2009 totiž činilo pouhá 3,1 %. Za tutéž dobu byla průměrná roční spotřebitelská inflace 2,8 %,“ upozorňuje ekonom z Next Finance Vladimír Pikora.

V průběžném systému je výdělek indexován každý rok podle průměrné celostátní mzdy, takže ve skutečnosti se koruna vložená do průběžného systému „zhodnocuje“ úměrně růstu mezd. Že by toto mohly fondy zajistit, experti příliš nevěří. „V celostátním průměru k tomu může dojít jen výjimečně,“ soudí Vostatek.

„Právě nízké výnosy penzijních fondů a zvláště pak vysoké fiskální dopady zavádění povinného kapitalizačního pilíře jsou důvodem, proč v zemích východní Evropy došlo k podstatnému omezování povinného kapitalizačního pilíře: od snížení sazby pojistného, přes suspendování placení pojistného až po faktické znárodnění v Maďarsku,“ zdůraznil Vostatek.

Výpadek 50 miliard korun ročně

MPSV plánuje, že z odvodů ve výši 28 % hrubé mzdy, které míří do státního důchodového systému, by šlo do správy soukromých fondů postupně až 5 %. První tři roky od spuštění nového penzijního systému by to byla tři procenta, za tři roky nato by se sazba zvedla na čtyři procenta a po dalších třech letech by se ustálila na pěti procentech.

Protože na starobní důchody se ze sociálních odvodů využívá pouze přibližně 20 procent ze mzdy, vyvedení 5 % tedy do budoucna znamená výpadek příjmů průběžného pilíře o čtvrtinu – tedy zhruba 50 miliard Kč ročně.

„Nedělejme si iluze“

„Navíc si nedělejme iluze: jestliže penzijním fondům dáme šanci vytvořit jen pro ně výhodný povinný kapitalizační pilíř, využijí v budoucnu každé příležitosti, aby těch pět procent ze mzdy zvedly o další procentní body, třeba až na 10 %. Tak to ve světě chodí – a tady jde o velký byznys. Potřeby a zájmy pojištěnců jdou stranou. Totéž platí i pro penze z takového systému,“ varuje Vostatek.

Povinné odvody do penzijních fondů by se podle návrhu MPSV měly týkat všech daňových poplatníků, kterým je nyní méně než čtyřicet let. Nad tuto věkovou hranici by si pak lidé spořili dobrovolně. Soukromé finanční ústavy by úspory začaly lidem vyplácet až poté, co by dosáhli důchodového věku, tedy nejdříve od 65 let.

Jakub Svoboda, Právo